Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1297/09

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 3. června 2009 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky o ústavní stížnosti M. J., zastoupené JUDr. Tomášem Pohlem, advokátem se sídlem v Praze 2, Šafaříkova 785/1 proti rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. ze dne 9. 1. 2007, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práva na spravedlivý proces ( a násl.d), v záhlaví označené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze.

Porušení práva na spravedlivý proces spatřuje stěžovatelka v podstatě v tom, že odvolací soud vycházel ve svém rozhodnutí z odlišného právního hodnocení, než soud I. stupně, jehož rozsudek potvrzoval, přitom v odvolacím řízení nepostupoval podle a jeho rozhodnutí tak bylo pro ni překvapivé.

Z obsahu ústavní stížnosti, napadeného rozhodnutí i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. je patrno, že napadeným rozsudkem odvolacího soudu byl jako věcně správný potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 12. 4. 2006, jímž stěžovatelce - v řízení před obecnými soudy v postavení žalované - byla stanovena povinnost zaplatit žalobci - správci konkurzní podstaty - částku 2.200.300,- Kč s příslušenstvím, získanou podle názoru soudu I. stupně jako bezdůvodné obohacení. Odvolací soud, který považoval skutková zjištění soudu I. stupně za úplná a zcela správná, rozsudek prvostupňového soudu jako věcně správný potvrdil, na rozdíl od něj však žalobci přiznal uplatněný nárok z titulu náhrady škody. Dovolací soud pak stěžovatelkou podané dovolání odmítl jako nepřípustné, když učinil závěr, že napadený rozsudek nemá po právní stránce zásadní právní význam a nepřisvědčil námitce stěžovatelky, že by odvolací soud řešil otázku posouzení vzniku škody ve výši žalované částky v rozporu s hmotným právem, když svůj závěr založil podle odůvodnění svého rozhodnutí na zjištění, že z účetnictví úpadce a ani z jiných dokladů neplyne, že peněžité plnění určené pro úpadce, které stěžovatelka jako jeho jednatelka převzala v hotovosti od třetí osoby, předala do pokladny úpadce či jinak použila v jeho prospěch.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Z podrobného odůvodnění napadeného rozsudku je mimo jiné patrno, že žalobce se svého nároku proti stěžovatelce domáhal z titulu náhrady škody a i tímto směrem bylo tedy vedeno dokazování. Již z tohoto důvodu nelze přisvědčit stěžovatelce v tom, že by napadené rozhodnutí mohlo být pro ni překvapivým. Skutková zjištění soudu I. stupně vyhodnotil odvolací soud jako správná a zcela dostačující. Z jeho odlišného právního hodnocení tak nevyplynula potřeba dalších tvrzení či dokazování, a proto se ani nemohla aktualizovat jeho poučovací povinnost.

Zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelky tak Ústavním soudem zjištěn nebyl, a proto byla její stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. června 2009

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu