Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1350/09

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a soudců Ivany Janů a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatele MVDr. F. Š., zastoupeného JUDr. Václavem Bubeníkem, advokátem se sídlem Moravská Třebová, Cihlářova 4, proti usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 3. 2009, čj. - 123, usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 29. 4. 2009, čj. - 135, rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 14. 4. 2008, čj. - 35, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 23. 10. 2008, čj. - 85, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včasnou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci byla zamítnuta žaloba stěžovatele proti žalované L. O. na zaplacení 32.266,- Kč, rozsudkem Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci (dále jen "krajský soud") byl tento rozsudek potvrzen. Usnesením ze dne 5. 3. 2009 opravil okresní soud svůj rozsudek v označení žalované místo nesprávného příjmení "O." na správné "O.". Krajský soud v Olomouci toto usnesení okresního soudu potvrdil.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že obecné soudy porušily jeho základní ústavní práva, zakotvená v a y ČR, a d. Došlo k tomu proto, že nepodal žalobu proti L. O., ale proti L. O. Právní zástupce paní L. O. vždy uváděl, že se jedná o L. O., k jejímuž zastupování byl zmocněn. Podle stěžovatele byla všechna tato řízení zmatečná, protože soud jednal, v širším slova smyslu, bez návrhu, protože nikdo není oprávněn podat žalobní návrh vůči osobě, která v České republice neexistuje.

Z připojených soudních rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že napadeným usnesením Okresního soudu v Olomouci byl opraven rozsudek téhož okresního soudu ze dne 14. 4. 2008, čj. - 35, tak, že místo nesprávně uvedeného příjmení žalované "O." bylo opraveno na správné "O.". Jednalo se o opravu písařské chyby z úřední povinnosti podle . K odvolání stěžovatele krajský soud toto usnesení potvrdil. Vzal za prokázáno, ve shodě s vyjádřením žalované, že oprava příjmení žalované byla správná a podrobně rozebral důvody. Polemiku stěžovatele označil za zcela bezpředmětnou a irelevantní, zejména proto, že k opravě záhlaví v předmětném rozsudku okresní soud přistoupil mimo jiné i z podnětu stěžovatele samotného. Okresní soud nepochybil ani ve skutkových zjištěních, ani v právním posouzení věci, pokud za podmínek zjevnou písařskou chybu opravil.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Stěžovatel v ní polemizuje se závěry obecných soudů, které na základě provedeného dokazování dospěly k nezbytnosti opravit chybu v příjmení žalované, kterou okresní soud zjistil a z úřední povinnosti opravil.

Posláním Ústavního soudu je především zkoumat, zda napadeným rozhodnutím soudu nebyla porušena základní práva nebo svobody stěžovatele, zakotvená v ústavních předpisech. V přezkoumávané věci k žádnému zásahu do základních práv stěžovatele nedošlo. V této souvislosti nelze než odkázat na odůvodnění napadeného usnesení krajského soudu ze dne 29. 4. 2009, kde je celá podstata věci podrobně vyložena. Ústavní soud neshledal nic, co by tuto věc posouvalo do ústavněprávní roviny.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl senát Ústavního soudu k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. června 2009

František Duchoň

předseda I. senátu Ústavního soudu