Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2781/08

Ústavní soud rozhodl dne 21. května 2009 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatelek Ing. B. T. a MUDr. K. V., obou zastoupených JUDr. Zdeňkou Tučkovou, advokátkou se sídlem Sadová 531, Velká Bíteš, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě, č. j. ze dne 25. 8. 2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 11. 11. 2008 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), jehož prostřednictvím se stěžovatelky domáhaly zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě (dále jen „ “).

Z obsahu ústavní stížnosti a ze spisu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou (dále jen „okresní soud“) sp. zn. , jež si Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno, že okresní soud usnesením č. j. -78 ze dne 10. 4. 2008 přerušil řízení o žalobě o neúčinnosti právního úkonu do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. . k odvolání stěžovatelek usnesením č. j. -132 ze dne 25. 8. 2008 změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že řízení se nepřerušuje, přičemž své rozhodnutí odůvodnil tím, že důvod přerušení v mezidobí odpadl, neboť řízení sp. zn. již bylo skončeno.

Stěžovatelky v ústavní stížnosti uvedly, že porušil jejich ústavně zaručené právo na spravedlivý proces ve smyslu d, neboť se nikterak nevypořádal s jejich odvolacími námitkami, tzn. zejména s námitkou nedostatku pasivní legitimace, a o změně rozhodnutí okresního soudu rozhodl výlučně z toho důvodu, že řízení sp. zn. již bylo skončeno. Ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), sice zakládá možnost přezkoumat napadené rozhodnutí i z jiných důvodů než z těch, které byly odvolatelem výslovně uplatněny, dle přesvědčení stěžovatelek jej však nelze v žádném případě vykládat tak, že by odvolacímu soudu umožňovalo se jejich argumentací vůbec nezabývat. Z těchto důvodů stěžovatelky navrhly, aby Ústavní soud usnesení krajského soudu č. j. ze dne 25. 8. 2008 svým nálezem zrušil.

II.

Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňoval veškeré náležitosti vyžadované , přičemž shledal, že tomu tak nebylo, neboť ústavní stížnost byla nepřípustná.

Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

Stěžovatelky spatřovaly porušení svých ústavně zaručených práv v tom, že se jako soud odvolací, byť jejich odvolání vyhověl, nezabýval námitkou nedostatku jejich pasivní legitimace. Ústavní soud v této souvislosti v prvé řadě podotýká, že dle lze usnesení, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé, přezkoumat jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení. Je tedy zřejmé, že nemohl vzhledem k citovanému ustanovení a za okolností, kdy bylo odvoláním napadeno rozhodnutí o přerušení řízení, k námitkám stěžovatelek, směřujícím do merita věci, vůbec přihlížet (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 30. 6. 1999, publikován in Soudní judikatura, č. 10, ročník 1999, str. 390).

Nadto Ústavní soud konstatuje, že byť stěžovatelky z formálního hlediska vyčerpaly ve vztahu k napadenému usnesení všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práv poskytoval, otázka, o jejíž posouzení jim šlo především, tzn. zda jsou ve sporu pasivně legitimovány, bude předmětem dalšího řízení před okresním soudem. Zásah do jejich práv, který zjevně spatřovaly zejména v tom, že je vedeno řízení o žalobě, která by měla být pro nedostatek jejich pasivní legitimace zamítnuta, je tedy stále možno odstranit v rámci řízení před soudem nalézacím, případně před soudem odvolacím či dovolacím, eventuálně i v rámci následného řízení o ústavní stížnosti. Stěžovatelky tak z materiálního hlediska doposud nevyčerpaly veškeré možnosti nápravy tohoto (z jejich hlediska) protiprávního stavu, Ústavní soud proto posoudil jejich ústavní stížnost jako předčasnou a odmítl ji dle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. května 2009

Michaela Židlická

soudce zpravodaj