Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 965/09

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. MUDr. J. N. a 2. M. N., obou zastoupených Mgr. Tomášem Pelikánem, advokátem v Praze 1, Tyršův dům, Újezd 450/40, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2009 č. j. -20, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 17. 4. 2009, doplněnou dne 11. 5. 2009, se stěžovatelé domáhali zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2009 č. j. -20. Dle stěžovatelů byly porušeny y a , a d.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), přičemž dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Stěžovatelé v ústavní stížnosti brojí proti usnesení ze dne 14. 1. 2009, jímž městský soud rozhodl o jmenování členů představenstva a členů dozorčí rady obchodní společnosti ve věci navrhovatelů Ing. Z. B. a Ing. M. H., za účasti M. N., Š. Z. a MUDr. D. H. Stěžovatelé v ústavní stížnosti uvedli, že se seznámili s obsahem napadeného usnesení dne 20. 2. 2009 při nahlédnutí do spisu. Stěžovatelé dále uvedli, že proti napadenému usnesení podali také odvolání, avšak z opatrnosti podávají i ústavní stížnost. Brojí proti tomu, že městský soud návrhu na jmenování orgánů obchodní společnosti vyhověl, aniž by však s oběma stěžovateli jednal jako s účastníky, a to zejména i za situace, kdy tito podali dne 5. 1. 2009 návrh na přistoupení do řízení. O návrhu na jejich přistoupení městský soud, jak tvrdí stěžovatelé, před vydáním napadeného usnesení pravomocně nerozhodl. Stěžovatelé uvedli, že městský soud o návrhu na přistoupení rozhodl dne 14. 1. 2009 tak, že mu nevyhověl; stěžovatelé podali proti tomuto usnesení odvolání. Stěžovatelé se cítí napadeným usnesením dotčeni na svých právech a tvrdí porušení práva rovnosti účastníků.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

Z uvedeného ustanovení vyplývá zásada subsidiarity ústavní stížnosti a zásada minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti jiných orgánů veřejné moci; na tyto zásady Ústavní soud opakovaně ve své judikatuře poukazuje.

Ústavní soudnictví je založeno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných procesních norem, upravujících to které řízení. Přípustnost ústavní stížnosti není dána tam, kde je tvrzenému právu poskytnuta ochrana celým právním řádem, tj. především před obecnými soudy.

Stěžovatelé tvrdí, že v řízení městského soudu sp. zn. bylo vydáno usnesení o meritu věci, aniž bylo se stěžovateli jednáno jako s účastníky; proti tomuto postupu podali odvolání. V současné době tak s řízením o ústavní stížnosti probíhá paralelně také odvolací řízení proti napadenému usnesení. V tomto se stěžovatelé mohou domáhat svých práv. Současně je zřejmé, že stěžovatelé podali (souběžně s ústavní stížností) odvolání i proti usnesení, kterým je městský soud nepřipustil jako účastníky. Pro ústavní stížnost je přitom charakteristická zásada subsidiarity, jak na ni bylo výše poukázáno.

Z uvedených důvodů proto Ústavní soud postupoval tak, že ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl pro její nepřípustnost podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. května 2009

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu