Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1017/09

Ústavní soud rozhodl dne 27. května 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele Ing. Z. Z., zastoupeného JUDr. Milenou Novákovou, advokátkou se sídlem v Českém Krumlově, Rooseveltova 37, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 16. 1. 2009 č. j. -64 a Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 11. 2007 č. j. -33, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se domáhal zrušení výše označených rozsudků s tím, že dle jeho přesvědčení byla jimi porušena základní práva, zakotvená zejména v y a dále v a y nákladních práv a svobod. Uvedl, že jako správce konkurzní podstaty úpadce Ing. J. Č. podal kasační stížnost, v níž žádal o posouzení zákonnosti rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 11. 2007 č. j. -33. Jmenovaný soud zamítl žalobu na přezkoumání postupu správce daně a odvolacího orgánu při vydání platebního výměru, kterým nebyl přiznán nárok na odpočet daně z přidané hodnoty v částce 2.122.352,30 Kč, když kupní smlouva ze dne 15. 9. 1997, obsahující cenu 9.820.265,57 Kč a s uvedenou výší daně související, byla rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 11. 2005 prohlášena za absolutně neplatnou. Z tohoto důvodu proto bylo žádáno o vrácení přeplatku daně, tvořící součást přiznání k DPH za měsíc srpen 1997 Ing. J. Č., na kterého byl v témže roce prohlášen konkurz. Vzhledem k tomu, že Krajský soud v Českých Budějovicích žalobu zamítl, podal proti jeho rozsudku kasační stížnost, tu však Nejvyšší správní soud zamítl. Vzhledem k absolutní neplatnosti právního úkonu nebylo ani jmenovaným soudem zohledněno, že tato neplatnost nastala ze zákona a působí od počátku, tedy od vzniku úkonu, a odvedená daň měla tak být vrácena z úřední povinnosti jako její přeplatek. Nejvyšší správní soud dále uvedl, že nárok na vrácení uhrazené daně z absolutně neplatného převodu již zanikl pro prekluzi, i když konstatoval, že při daňové kontrole měl správce daně k absolutní neplatnosti předmětné kupní smlouvy z úřední povinnosti přihlédnout.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší správní soud na základě kasační stížnosti přezkoumal napadený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, jímž byla zamítnuta žaloba proti Finančnímu ředitelství České Budějovice ve věci vrácení daně z přidané hodnoty v částce 2.122.352,- Kč žalobci, nyní stěžovateli. Tato daň byla uhrazena na základě uzavřené kupní smlouvy ze dne 31. 8. 1997, prohlášené rozsudkem Vrchního soudu v Praze dne 10. 11. 2005 za smlouvu absolutně neplatnou pro její rozpor s dobrými mravy, o vrácení daně požádal stěžovatel dne 20. 2. 2006. Shodně s obsahem správního spisu a s poukazem na , ve znění účinném v roce 1997, Nejvyšší správní soud konstatoval, že na daňové plnění, učiněné dne 24. 9. 1997 - byť na základě absolutně neplatné smlouvy, nelze uplatnit odpočet po třech letech od konce zdaňovacího období, v němž se uvedené plnění uskutečnilo, a tedy v roce 2000 předmětný nárok stěžovatele na vrácení daně zanikl právě pro uplynutí označené tříleté prekluzívní lhůty. V odůvodnění svého rozsudku, kterým opodstatněně kasační stížnost zamítl, se za použití , a , nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 11. 1998

sp. zn.

a usnesení téhož soudu

sp. zn.

vypořádal se všemi námitkami stěžovatelem uplatněnými, a proto v dalším lze na toto odůvodnění odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh napadající rozsudek Nejvyššího správního soudu odmítnut jako zjevně neopodstatněný, návrh směřující proti rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích pak jako nepřípustný [ , , odst. 3 a 6, , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. května 2009

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu