Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2995/08

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky K. M., zastoupené JUDr. Ondřejem Veselým, advokátem advokátní kanceláře v Písku, Hradební 134/II, směřující proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. -155 ze dne 24. června 2008 a proti rozsudku Okresního soudu v Písku č. j. -122 ze dne 31. března 2008 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a po včasném odstranění vady splňujícím i další podmínky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatelka s odkazem na porušení jejího práva na spravedlivý proces vyplývajícího z d (dále jen "") domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti, z přiložených příloh a ze spisu Okresního soudu v Písku sp. zn. (dále jen "trestní spis") Ústavní soud zjistil, stěžovatelka, matka nezletilého syna Pavla |jedná se o pseudonym| (dále jen "nezletilý"), byla rozsudkem Okresního soudu v Písku č. j. -122 ze dne 31. března 2008 uznána vinnou ze spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí, které spočívalo v tom, že v době od 4. března 2006 do 26. prosince 2006 v osmnácti daty specifikovaných případech odmítla realizovat, resp. mařila, výkon rozhodnutí v podobě usnesení Okresního soudu v Písku sp. zn. ze dne 10. listopadu 2004 a rozsudku Okresního soudu v Písku sp. zn. ze dne 17. března 2005 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. ze dne 30. června 2005, kterými byl upraven styk nezletilého s jeho otcem M. K. (dále jen "otec"), za což jí byla usnesením Okresního soudu v Písku sp. zn. ze dne 4. dubna 2006 uložena další pokuta za neplnění povinností při styku otce s nezletilým, tedy poté, co byla proti ní bezvýsledně použita opatření v občanském soudním řízení směřující k výkonu rozhodnutí soudu o výchově nezletilých dětí. Stěžovatelka byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Odvolání stěžovatelky Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č. j. -155 ze dne 24. června 2008 zamítl. Dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud usnesením sp. zn. ze dne 29. října 2008 odmítl.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že soudy obou stupňů přihlížely pouze k důkazům, které byly prováděny v její neprospěch, a důkazy provedené či navržené v její prospěch vůbec neprovedly, popřípadě k nim nepřihlížely. Dále stěžovatelka zpochybňuje věrohodnost svědků, které obecné soudy vyslechly a uvádí jednotlivé důkazy v její prospěch, které nebyly provedeny.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelkou předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadená rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů ( a y), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [, písm. d)y ČR].

K námitkám stěžovatelky Ústavní soud poukazuje na obsah trestního spisu, z něhož vyplývá, že byla provedena řada důkazů dostatečně odůvodňujících závěr o spáchání shora uvedeného trestného činu. Jedním z nich byl spis Okresního soudu v Písku sp. zn. , který si Ústavní soud také vyžádal a který obsahuje celou řadu listin tento závěr podporujících. Důkazy provedené obecnými soudy podle přesvědčení Ústavního soudu umožňovaly spolehlivě ve věci rozhodnout. Pokud obecné soudy odmítly provést jako nadbytečné další důkazy navržené stěžovatelkou, odůvodnil to Krajský soud v Českých Budějovicích přiléhavě tím, že nalézací soud bez jakýchkoli důvodných pochybností zjistil, v kterých konkrétních případech se stěžovatelka úmyslně odmítala podrobit soudnímu rozhodnutí o úpravě styku otce s nezletilým, a to i poté, co proti ní byla bezvýsledně použita opatření v občanském soudním řízení.

Z obsahu trestního spisu dále vyplývá, že obecné soudy postupovaly v trestním řízení vedeném proti stěžovatelce ústavně konformním způsobem. Napadené rozsudky jsou logicky, jasně a přesvědčivě odůvodněny, v řízení nelze spatřovat prvky svévole a není z něho patrný ani extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a skutkovými a právními závěry, jež z něho obecné soudy vyvodily. Obecné soudy aplikovaly (pouze) podústavní právo a Ústavní soud nenabyl přesvědčení, že by projednávaná věc zasáhla do roviny ústavněprávní.

Ústavní soud tak uzavírá, že porušení práva na spravedlivý proces ani jiných ústavně zaručených práv stěžovatelky nezjistil a žádný důvod ke svému kasačnímu zákroku neshledal.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. května 2009

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu