Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 468/09

Ústavní soud rozhodl dne 28. dubna 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické ve věci navrhovatelky A. F., zastoupené Mgr. Janem Cimbůrkem, advokátem se sídlem v Kamenici nad Lipou, Bořetín 73, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 10. 2008 č. j. -279, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označeného usnesení, jímž bylo pro nepřípustnost odmítnuto dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu v řízení o dědictví. Uvedla, že dle jejího přesvědčení jak Krajským soudem v Českých Budějovicích, tak soudem I. stupně nebyly provedeny důkazy, které navrhovala, jejich rozhodnutí pak vycházela ze skutkových zjištění, jež podle obsahu spisu v podstatné části oporu v dokazování neměla. Proto se postupem soudů všech stupňů cítí dotčena v právech, zakotvených v d. Z uvedených důvodů navrhla, aby Ústavní soud zrušil usnesení Nejvyššího soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení a spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. věci dědictví po zůstaviteli V. F., zemřelém, zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, shledán nebyl. V souladu s obsahem dovolání, podaného stěžovatelkou proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 3. 2007 č. j. -237, jímž tento soud potvrdil rozhodnutí Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 11. 2006 č. j. -216 mj. o určení ceny zůstavitelova majetku, výši jeho dluhů a o nabytí dědictví podle dědických podílů, bylo Nejvyšším soudem důvodně konstatováno, že stěžovatelka cestou dovolání podrobuje kritice skutková zjištění, z nichž odvolací osud vycházel, vyslovuje výhrady a nesouhlas s tím, jak soud II. stupně hodnotil provedené důkazy, k jakým skutkovým závěrům na základě nich dospěl, a proto její námitky nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle , ale dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení . Pro jeho naplnění však nemá dovolání oporu v citovaného zákona, tj. v závěru o tom, že rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud proto opodstatněně rozhodl o nepřípustnosti stěžovatelkou podaného dovolání a jako takové je odmítl. Na odůvodnění jeho usnesení lze v dalším odkázat.

S ohledem na výše uvedené byl návrh pro zjevnou neopodstatněnost odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. dubna 2009

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu