Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 692/09

Ústavní soud rozhodl dne 30. dubna 2009 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky I. Š., zastoupené JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem v Ostravě - Moravské Ostravě, Stodolní 26, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 12. 2008 č. j. -159, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Včasnou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Stěžovatelka tvrdí, že tímto rozhodnutím bylo porušeno její základní právo zakotvené v a d.

Z přiloženého rozsudku bylo zjištěno, že Vrchní soud v Olomouci rozhodl o nákladech řízení v závislosti na poměru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení ve věci. Stěžovatelka, která byla ve věci zcela úspěšná, považuje způsob rozdělení nákladů řízení mezi ostatní účastníky řízení za diskriminující přístup vykazující znaky svévole v rozhodování vrchního soudu. Tyto údajné nedostatky však stěžovatelka nedokládá žádnými ústavněprávními argumenty.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Úkolem Ústavního soudu je kontrola rozhodovací činnosti obecných soudů, ovšem pouze za situace, kdy svými rozhodnutími zasahují do ústavně zaručených práv a svobod. Ústavní soud tedy není v žádném případě soudem, který by zevrubně přezkoumával rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení.

Vrchní soud při rozhodnutí o nákladech řízení aplikoval ustanovení , , za použití ustanovení , , a své rozhodnutí podrobně a řádně zdůvodnil. Ústavnímu soudu nepřísluší přehodnocovat správnost výkladu citovaných ustanovení ani přehodnocovat důvody, které vrchní soud vedly k rozhodnutí o nákladech řízení.

Ústavní soud připomíná, že , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "", v rozeznává jako zvláštní kategorii návrhů návrhy zjevně neopodstatněné. Zákon tímto ustanovením dává Ústavnímu soudu, v zájmu racionality a efektivity jeho řízení, pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. Pokud informace, zjištěné uvedeným postupem, vedou Ústavní soud k závěru, že ustavní stížnost je zjevně neopodstatněná, dojde, bez dalšího, k jejímu odmítnutí. Ústavní soud jen pro pořádek upozorňuje, že v této fázi jde o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nemá charakter řízení kontradiktorního.

Na základě uvedeného Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Proto ji, podle ustanovení , odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. dubna 2009

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu