Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 698/09

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti D. K., zastoupeného JUDr. Leonou Grumlíkovou, advokátkou se sídlem Údolní 61, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2008 sp. zn. a usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 4. 4. 2008 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel, s odkazem na porušení svých ústavních práv na spravedlivý proces dle d (dále jen " ") a spravedlivé držení majetku dle y, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, kterými byla v rámci řízení o výkon rozhodnutí stanovena cena jeho nemovitosti pro účely jejího prodeje v dražbě. Má za to, že skutečnost, že předmětný byt je užíván nájemníkem, který platí nájemné za cenu stanovenou právním předpisem, nemůže být na závadu tržní hodnotě bytu. Poukazuje i na předchozí řízení, které se týkalo daňových kontrol, prováděných vůči němu (jako osobě, která neovládá řádně český jazyk a české zákony) Finančním úřadem ve Slaném, v němž mělo rovněž dojít k porušení jeho práv, neboť při jednotlivých kontrolách nebyl řádně uplatňován zákon o dani z příjmů fyzických osob a zákon týkající se správy daní a poplatků.

Z obsahu listin připojených k ústavní stížnosti bylo zjištěno, že Okresní soud v Kladně nařídil podle vykonatelného výkazu nedoplatků Finančního úřadu ve Slaném k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 3.362.624,- Kč výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí stěžovatele. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 5. 2004. Poté byl ve věci ustanoven znalec k určení obvyklé ceny předmětných nemovitostí a jejich příslušenství, včetně práv a závad s nimi spojených. Znalec stanovil obvyklou cenu nemovitostí částkou 860.000,- Kč a závady váznoucí na bytové jednotce z titulu smlouvy o nájmu uzavřené mezi stěžovatelem a nájemcem na dobu neurčitou ocenil částkou 157.530,- Kč. Okresní soud usnesením napadeným ústavní stížností určil cenu nemovitostí i cenu závad v souladu se závěry znaleckého posudku s tím, že výsledná cena po odečtení ceny závad činí 702.470,- Kč. O odvolání stěžovatele rozhodl Krajský soud v Praze druhým napadeným rozhodnutím tak, že usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Postup soudu, pokud vycházel z ceny obvyklé, přihlédl k závadě váznoucí na nemovitostech, která prodejem v dražbě nezanikne, a výslednou cenu určil odečtením ceny závady z ceny obecné, označil za správný. Námitky stěžovatele (obsahově totožné s námitkami uplatněnými v ústavní stížnosti) shledal neopodstatněné.

Po prostudování ústavní stížnosti a obsahu napadených usnesení dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud ustáleně judikuje, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti ( y), nikoli běžné zákonnosti. Proto nemůže provádět dohled nad rozhodovací činností soudů podle standardních kritérií uplatňovaných při přezkumu rozhodnutí v rámci obecného soudnictví. S ohledem na své postavení je oprávněn zasáhnout pouze v případě porušení ústavně zaručených základních práv a svobod.

Podstatou ústavní stížnosti je polemika stěžovatele se způsobem interpretace ustanovení . Stěžovatel vyslovuje přesvědčení, že skutečnost, že předmětná nemovitost je užívána nájemníkem, který platí nájemné dle příslušných cenových předpisů, nemůže být na závadu tržní hodnotě bytu.

Ústavní soud posuzuje výklad jednoduchého práva provedený obecnými soudy pouze tehdy, pokud by aplikace příslušné právní normy byla důsledkem interpretace, která by extrémně vybočila z kautel zaručených v hlavě páté y. Nic takového nebylo v posuzovaném případě zjištěno.

Odvolací soud, který neshledal v postupu soudu prvního stupně při určení ceny nemovitosti dle ustanovení žádnou nezákonnost, své závěry ve svém rozhodnutí logicky, srozumitelně a přesvědčivě odůvodnil. Stěžovateli nelze přisvědčit v tom, že nájem bytu nemůže být na závadu jeho tržní hodnotě zjišťované pro účely prodeje nemovitosti v soudní dražbě. Tato závada jednoznačně hodnotu prodávané nemovitosti snižuje. Nájemní právo k bytu je totiž pro svůj charakter z hlediska celospolečenských zájmů natolik důležitý institut, že je nutné účinky ze zákona zajistit, aby trval nadále bez ohledu na změnu vlastníka nemovitosti. Nájemní právo k bytu proto vydražitel musí převzít ze zákona. K hodnotě této závady se přihlíží již při určení výsledné ceny potud, že částka na ni připadající se vždy odečte od ceny nemovitosti a jejího příslušenství.

Proti výkladu dotčeného ustanovení způsobem, který provedly obecné soudy, nemá Ústavní soud žádné výhrady a označuje jej za ústavně konformní. Pokud se týká výsledné ceny nemovitosti, kterou soud určil po odečtení zjištěné závady částkou 702.470,- Kč, nejedná se o cenu, za kterou bude nemovitost prodána v dražbě (jak se zřejmě mylně domnívá stěžovatel), ale jde o stanovení podkladu pro nejnižší podání podle Jak uvedl odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí, jedině výsledek dražby může odpovědět na otázku, jakou má nemovitost hodnotu, za niž může být obecně prodána. Za daného stavu není Ústavní soud oprávněn závěry obecných soudů přezkoumávat.

Pokud stěžovatel v závěru své ústavní stížnosti napadá samotné daňové řízení, tyto námitky měl uplatnit již v nalézacím řízení, popř. v ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím, která se stala podkladem pro nařízení výkonu. Ve fázi řízení o určení ceny nemovitosti, která nastupuje po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, již není místo ke zpochybnění rozhodnutí, která k nařízení výkonu vedla.

Právo na spravedlivý proces, jehož se stěžovatel dovolává, garantuje právo na to, aby příslušný soud rozhodl o právu či povinnosti stanoveným způsobem, tj. ve spravedlivém řízení, v souladu s procesními předpisy, za současného respektování práv na soudní a jinou právní ochranu dle dalších ustanovení hlavy páté y. V projednávané věci Ústavní soud neshledal, že by obecné soudy rozhodly s těmito kautelami v rozporu.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení odmítnout jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. dubna 2009

Stanislav Balík

předseda senátu