Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 644/09

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. K.H., advokáta, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Nejtkem, advokátem, se sídlem Praha 4, Jeremenkova 88, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. ze dne 16. prosince 2008 a proti usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. ze dne 3. října 2008 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatel s odkazem na porušení jeho ústavně zaručených práv vyplývajících z d a z a z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti a přiložených příloh Ústavní soud zjistil, že Krajský soud v Praze usnesením sp. zn. ze dne 3. října 2008 stanovil stěžovateli podle ust. § 151 odst. 2 trestního řádu odměnu a náhradu hotových výdajů ustanoveného obhájce v celkové částce 6.720.351,- Kč. Vrchní soud v Praze usnesením sp. zn. ze dne 16. prosince 2008 napadené usnesení z podnětu stěžovatele zrušil a znovu rozhodl tak, že stěžovateli se podle ust. § 151 odst. 2 trestního řádu stanoví odměna a náhrada hotových výdajů v celkové částce 6.740.237,- Kč (výrok I.) a stížnost odsouzeného L. Ž. staršího podle ust. § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítl (výrok II.).

Aniž by bylo zapotřebí rekapitulovat v záhlaví citovaná rozhodnutí, jejich odůvodnění a obsah ústavní stížnosti (neboť pro vyložení důvodů vedoucích k přijatému rozhodnutí Ústavního soudu toto opakování v projednávané věci nemá žádný význam), může Ústavní soud konstatovat, že se jedná o návrh v části podaný někým zjevně neoprávněným a v části zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost je podána stěžovatelem a nikoliv odsouzeným L. Ž. starším. V části, směřující proti výroku II. v záhlaví citovaného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, se proto jedná o návrh podaný někým zjevně neoprávněným podle ustanovení .

Ve zbývající části ústavní stížnosti brojí stěžovatel stručně shrnuto proti tomu, že mu byla přiznána za jím poskytnuté právní služby jiná (nižší) odměna než požadoval.

Ústavní soud ve svých rozhodnutích opakovaně zdůrazňuje, že coby soudní orgán ochrany ústavnosti není jednou z instancí soustavy obecných soudů. Proto není v jeho pravomoci rušit taková rozhodnutí obecných soudů, v nichž došlo k pochybení při interpretaci a aplikaci podústavního práva, pokud takové pochybení zároveň nepředstavuje porušení ústavně zaručených základních práv a svobod.

V posuzovaném případě Ústavní soud žádný důvod pro svůj kasační zásah neshledal. Podle přesvědčení Ústavního soudu rozhodly obecné soudy v záhlaví citovanými rozhodnutími v souladu se zákony i principy zakotvenými vd. Dílčí pochybení Krajského soudu v Praze zjištěné Vrchním soudem v Praze bylo rozhodnutím Vrchního soudu v Praze napraveno. Důvody, pro které obecné soudy rozhodly jak rozhodly, v odůvodnění svých rozhodnutí přehledně, logicky a podrobně vysvětlují, přičemž Ústavním soudem nebyla shledána svévolnost jejich postupu ani extrémní rozpor s principy spravedlnosti. Odkaz stěžovatele na nález Ústavního soudu

sp. zn.

považuje Ústavní soud za naprosto nepřípadný, když jím bylo rozhodováno o případu přechodu vlastnictví věci na stát v době totalitního režimu a závěry tam uvedené na projednávaný případ nepřiléhají. Z právě uvedeného pramení, že žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele zjištěno nebylo.

S ohledem na uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. a podle ust. ústavní stížnost odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. dubna 2009

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu