Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2236/08

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. P. R., zastoupeného JUDr. Davidem Hladíkem, advokátem v Pardubicích, 17. listopadu 623, proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 26. 4. 2007 č. j. -226 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2008 č. j. -276, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 30. 8. 2008 (doručenou dne 2. 9. 2008), resp. ze dne 13. 11. 2008, se stěžovatel domáhal zrušení výše uvedených rozsudků obecných soudů. Namítal porušení , a 3, a d, dále , a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dodatkového Protokolu č. 1 k této Úmluvě.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), přičemž dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

Dle , byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Z interpretace dvou výše uvedených ustanovení vyplývá následující. U mimořádného opravného prostředku (jímž je i dovolání), který může orgán, jenž o něm rozhoduje, odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení a v době jeho podání tedy není zřejmé, zda je či není přípustný, zákon netrvá na tom, aby stěžovatel takový opravný prostředek uplatnil před podáním ústavní stížnosti. Na straně druhé však takový mimořádný opravný prostředek lze uplatnit, aniž by tím byla ohrožena možnost posléze podat ústavní stížnost, neboť jestliže orgán odmítne takový opravný prostředek z důvodů závisejících na jeho uvážení, zůstává stěžovateli otevřena lhůta pro podání ústavní stížnosti ( ). Podmínkou je pouze to, aby stěžovatel předchozí mimořádný opravný prostředek uplatnil řádně, aby nedošlo k jeho odmítnutí z jiného důvodu (např. pro opožděnost).

V dané věci Ústavní soud dotazem u Okresního soudu v Kolíně zjistil, že stěžovatel podal proti odvolacímu rozhodnutí dne 2. 9. 2008 dovolání a spis bude v dohledné době předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí.

Z uvedeného vyplývá, že stěžovatel podal proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu dovolání i ústavní stížnost a probíhají tak paralelně dvě soudní řízení, ve kterých se stěžovatel může domáhat ochrany svých práv.

S ohledem na zásadu subsidiarity ústavní stížnosti k ostatním procesním prostředkům ( ), jakož i vzhledem k zásadě minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, postupoval Ústavní soud dle a ústavní stížnost odmítl pro nepřípustnost.

Pokud stěžovatel ve své ústavní stížnosti poukazuje na přípustnost ústavní stížnosti dle , části věty za středníkem, s tím, že toto ustanovení dopadá evidentně na dovolání podané dle , Ústavní soud podotýká, že je třeba interpretovat také ve spojení s (viz výše).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. března 2009

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu