Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 370/09

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 10. března 2009 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele K. K., zastoupeného Mgr. JUDr. Jaroslavem Grincem, Ph.D. advokátem se sídlem v Praze 2, Mikovcova 10/476, pracoviště Louny, nám. Míru 127, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 11. 2008 č. j -82 a Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 8. 2008 č. j. -70, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí, jimiž bylo zastaveno řízení o žalobě pro zmatečnost, podané žalobcem 28. 12. 2006. Uvedl, že podle jeho přesvědčení soudy svým postupem porušily práva, zaručená mu ustanoveními , , a d, když v podané žalobě pro zmatečnost bylo uvedeno vše podrobně a srozumitelně a v podstatě neví, co soudy v ní postrádaly. Poukázal i na řadu dalších rozhodnutí, ve kterých soudy nepostupovaly správně, podle jeho názoru až absurdně.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 11. 2008 č. j. -82 bylo zjištěno, že tento odvolací soud důvodně potvrdil rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 8. 2008 č. j. -70, jímž bylo zastaveno řízení pro zpětvzetí návrhu žalobcem, nyní stěžovatelem, když ten v podání ze dne 22. 7. 2008 výslovně uvedl, že bere v plném rozsahu zpět žalobu pro zmatečnost usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 6. 2006 č. j. -180 a současně žádá o vrácení soudního poplatku. Vrchní soud v odůvodnění svého rozhodnutí, s poukazem na projev vůle žalobce a na , 2 , vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč postup soudu I. stupně byl správný a jeho výrok o zastavení řízení tedy potvrzen.

Pro uvedené zásah do práv, kterých se stěžovatel v ústavní stížnosti dovolává, zjištěn nebyl a proto bylo návrhu rozhodnuto, jak ve výroku obsaženo [ , ve znění pozdějších předpisů]. Nutno dodat, že pro odmítnutí ústavní stížnosti (vymezené v závěrečném návrhu na č. l. 3) pro její zjevnou neopodstatněnost nebyl již stěžovatel prostřednictvím právního zástupce vyzýván k odstranění chyb a nepřesností samotného návrhu - v němž je na první straně uvedeno, že se ústavní stížnost podává proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 12. 2008 sp. zn. , v závěru návrhu (na č. l. 3) se pak stěžovatel domáhá zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 11. 2008 č. j. -82 "spolu s rozhodnutími na něj obsahově navazujícími". Z citovaného usnesení Vrchního soudu vyplývá, že ten se dne 28. 11. 2008 zabýval odvoláním žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 8. 2008 č. j. -70. Nelze také přehlédnout, že k ústavní stížnosti stěžovatel doložil usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. -33 ze dne 12. 11. 2007, z jehož obsahu je zřejmé, že jím byl žalobce vyzván k opravě a doplnění podání ze dne 9. 9. 2007; pokud jde o plnou moc právního zástupce k předmětné ústavní stížnosti připojenou, ta obsahuje zmocnění advokáta k zastupování stěžovatele před Ústavním soudem ve věci, týkající se rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 12. 2008 č. j. -99. Tato zjevná pochybení však nebyla překážkou pro rozhodnutí o návrhu vymezeném na č. l. 3 podání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. března 2009

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu