Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 374/09

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Náboženské obce Církve československé husitské v Rakovníku, se sídlem Rakovník, Havlíčkova 79, zastoupené Mgr. Ivanem Chytilem, advokátem v Praze 1, Maiselova 15, proti usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 24. 7. 2008 č. j. -290 a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2008 č. j. -320, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností stěžovatelka navrhla zrušení v záhlaví označených usnesení, vydaných v řízení o určení vlastnického práva. Krajský soud v Praze k odvolání stěžovatelky potvrdil usnesení soudu prvního stupně o neúčinnosti částečného zpětvzetí žaloby stěžovatelkou. Podle tvrzení stěžovatelky napadenými usneseními došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces.

Stěžovatelka se žalobou před obecnými soudy domáhala určení vlastnického práva k nemovitostem, specifikovaným v napadených usneseních. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 28. 5. 2008 ve spojení s opravným usnesením ze dne 24. 7. 2008 zamítl žalobu na určení, že stěžovatelka je vlastníkem předmětných nemovitostí. Stěžovatelka ani žalovaná strana nenapadli rozhodnutí odvoláním. V době, než rozsudek o věci samé nabyl právní moci, došlo soudu prvního stupně podání stěžovatelky, kterým částečně vzala žalobu zpět.

Soud prvního stupně rozhodl, že zpětvzetí části návrhu není účinné, neboť žalovaní z vážných důvodů nesouhlasili s částečným zpětvzetím žaloby, o věci již bylo soudem rozhodnuto a toto rozhodnutí nebylo napadeno odvoláním. Krajský soud v Praze k odvolání stěžovatelky usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Uvedený postup je podle stěžovatelky nepřijatelný a obecné soudy jí svými rozhodnutími upřely právo dispozice s předmětem řízení a právo domáhat se u soudu svého nároku.

Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Důvod nepřípustnosti ústavní stížnosti zde spočívá v tom, že směřuje proti toliko procesnímu rozhodnutí, jež bylo vydáno jakožto dílčí opatření v rámci řízení a jehož účel a smysl je zase jen procesní povahy. Proto - a vzhledem k jeho zatímnosti - se nemůže vyznačovat kvalitou "konečného" rozhodnutí, jež je již procesními prostředky nenapravitelné, a jímž může dojít k zásahu do ústavně chráněných základních práv a svobod účastníka.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost stěžovatelky mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem dle ustanovení jako návrh nepřípustný odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. března 2009

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu