Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 351/09

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Vladimíra Kůrky a Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti V. K. Ph.D., právně zastoupeného JUDr. Pavlem Marečkem, Vaníčkova 1070/29, Ústí nad Labem, proti usnesení Policie ČR, útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, expozitury České Budějovice ČTS: OKFK-145-927/TČ-2008-24 ze dne 31. 10. 2008 a usnesení Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích č.j. -1350 ze dne 12. 12. 2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas zaslanou ústavní stížností, splňující formální náležitosti podání dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných usnesení, neboť má za to, že výše uvedená, ústavní stížností napadená, usnesení jsou v rozporu s ústavně zaručenými právy a svobodami zaručenými ústavním pořádkem ČR.

Dne 31. 10. 2008 zahájil Policejní orgán Útvar odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování expozitura České Budějovice, trestní stíhání stěžovatele pro podíl na úmyslném manipulování veřejné soutěže na veřejnou zakázku ev. č. VZ 50021521ZR001 s názvem "Olomouc - obsluhování tepelných zdrojů a předávacích stanic", a to pro účastenství na spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele dle ustanovení § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) zákona č. 140/1961Sb., trestní zákon ve znění pozdějších předpisů (dále jen"tr. z."), pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle ustanovení § 128a odst. 1, odst. 2 písm. a), b) odst. 3 tr. z. a trestného činu porušování závazných pravidel hospodářského styku dle ustanovení § 127 odst. 1 tr. z.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud po důkladném seznámení se s ústavní stížností napadenými usneseními a ústavní stížností konstatuje, že to, zda je trestní stíhání po právu, se ukáže v dalším řízení. Nyní se Ústavní soud nemůže vyjadřovat k tomu, zda jsou důvody pro zahájení trestního stíhání dány. Ústavní soud na tomto místě konstatuje, že trestní řízení je zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení, jehož cílem je bez důvodných pochybností na základě řádně opatřených a provedených důkazů a při zachování zaručených práv dotčených osob zjistit, zda byl spáchán trestný čin, zjistit jeho pachatele, uložit mu spravedlivý trest nebo rozhodnout o potřebném ochranném opatření a takové rozhodnutí vykonat. Stěžovatelův případ se nyní nachází ve stádiu trestního řízení, které se nazývá přípravné řízení, jehož cílem je především: prověřit podezření, zda byl spáchán trestný čin, zjistit jeho pachatele, ale také zabránit nedůvodnému postavení obviněného před soud.

K vytýkanému porušení hlavy páté y Ústavní soud konstatuje, že spravedlivým procesem se rozumí celý postup a ucelený řetězec postupů, kdy jsou soudní cestou chráněna práva a právem chráněné zájmy osob. Jinými slovy právo na spravedlivý proces je ústavně zaručené právo každého na přístup před nezávislého a nestranného soudce, před nímž se domáhá ochrany svých práv. Jde o zákonem stanovený procesní postup a zákonem upravené soudní řízení. Spravedlivý proces je také proces, jehož délka je přiměřená složitosti konkrétního případu. Jde tedy o celý řetězec záruk zákonnosti, které v souhrnu odpovídají nárokům ústavnosti vyjádřené v ústavním pořádku České republiky. Všechny tyto aspekty zajišťují "fair trial". Právo na přístup k soudu nebylo stěžovateli odňato. Uplatní se tedy, bude-li stěžovateli hrozit újma na jeho právech po eventuálním podání obžaloby.

Již v nálezu ve věci

sp. zn.

(uveřejněném pod č. 78 in: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 4, Vydání 1., Praha, C. H. Beck 1996, str. 243 a násl.). Ústavní soud vyslovil tezi, dle níž ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných právních norem upravujících to které řízení. Konstatoval, že trestní řízení je zákonem upravený proces poznávání, zjišťování a hodnocení skutečností, na kterých bude následně vybudováno meritorní rozhodnutí ve věci. Prakticky neustále podléhá kontrole státního zastupitelství a posléze při vlastním rozhodování o meritu věci v těchto souvislostech i soudnímu přezkumu co do jeho zákonnosti (ústavnosti).

Ústavní soud ve své rozhodovací praxi rovněž opakovaně zdůraznil, že ingerenci do rozhodování orgánů činných v trestním řízení proto v přípravném řízení považuje, s výjimkou zcela mimořádné situace, za zcela nepřípustnou, případně přinejmenším za nežádoucí (

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

). Možnost zásahu Ústavního soudu do přípravného řízení je tedy v těchto souvislostech nutno vykládat přísně restriktivním způsobem. Tato kasační intervence má své místo pouze v případech zjevného porušení kogentních ustanovení jednoduchého práva, kdy se postup orgánů činných v trestním řízení zcela vymyká ústavnímu a zákonnému procesněprávnímu rámci a tyto vady nelze v soustavě orgánů činných v trestním řízení, zejména obecných soudů, již nikterak odstranit.

Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než předmětnou ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomností účastníků dle ustanovení odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. února 2009

Vlasta Formánková

předsedkyně senátu