Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 217/09

Ústavní soud rozhodl dne 26. února 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele T. S., zastoupeného JUDr. Jarmilou Pospíšilovou, advokátkou se sídlem v Prostějově, Havlíčkova 22, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 10. 2008 č. j. -100, rozsudkům Krajského soudu v Brně ze dne 22. 11. 2007 č. j. -85 a Okresního soudu Brno-venkov ze dne 5. 10. 2005 č. j. -65, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v , a d. Uvedl, že soud I. stupně zamítl žalobu, jíž se domáhal určení, že je vlastníkem označených nemovitostí, zamítl i jeho návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu a rozhodl o nákladech řízení. Své výroky odůvodnil soud tím, že předmětné nemovitosti, a to i budovy a stavby, sice měly zemědělský charakter, nelze je ale vydat z důvodů uvedených v zákona o půdě. Uznal však, že má navrhovatel právo požadovat náhradu podle téhož zákona. V odvolacím řízení Krajský soud v Brně potvrdil výroky, jimiž byla žaloba zamítnuta, a dále doplnil je o určení jeho nároku na poskytnutí náhrady. Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl s tím, že v dané věci není dovolání přípustné podle ani podle jiného zákonného ustanovení, neboť rozhodnutí soudu II stupně nemá dle jeho názoru zásadní právní význam. Uvedené usnesení Nejvyššího soudu považuje za rozhodnutí, ve kterém nebyla správně posouzena přípustnost dovolání a tak došlo k formálnímu odmítnutí věcí se zabývat. Podle jeho přesvědčení soudy, které o žalobě rozhodovaly, nesprávně aplikovaly v konkrétním případě ustanovení a rozhodly tak v rozporu s jeho účelem, když podle něj zákonodárce měl na mysli poskytování finančních náhrad jen tam, kde věc nelze vydat z objektivních důvodů - takové však v jeho případě nejsou.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně jeho práv poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , odst. 3 a 4, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, na něž se stěžovatel v návrhu odvolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud, který dovolání jako nepřípustné odmítl s poukazem na provedené důkazy, na svou judikaturu i na citované nálezy Ústavního soudu, vyčerpávajícím způsobem odůvodnil a vyložil, proč nepovažoval rozhodnutí odvolacího soudu za zásadně právně významné, tj. za takové, jaké má na mysli . Na uvedené odůvodnění lze v dalším odkázat. Stejně tak lze odkázat na věcně správné rozhodnutí Krajského soudu v Brně, z něhož bylo nepochybně zjištěno, že v řízení, ve kterém se žalobce domáhal určení vlastnictví k označeným nemovitostem, soudy při provádění a hodnocení důkazů nepostupovaly v rozporu s a jejich závěry při aplikaci jsou v souladu s obsahem příslušných ustanovení - s , , , a zákona o půdě. Na základě nich pak byla opodstatněně zamítnuta žaloba na určení vlastnictví k obytnému domu č. p. 280 a pozemku p. č. 573, na kterém byl postaven, tedy domu, který nebyl stavbou patřící k původní zemědělské usedlosti, jakož i k pozemku p. č. 183 o výměře 568 m2, částečně zastavěnému, tvořícímu plochu nezbytně nutnou pro provoz obytného domu. Žalobci, nyní stěžovateli, byl, jako osobě oprávněné, které nelze pozemek z uvedených důvodů vydat, přiznán za něj nárok na náhradu.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. února 2009

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu