Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 3/08

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové (soudkyně zpravodajka) a soudců Michaely Židlické a Miloslava Výborného mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci návrhu Krajského soudu v Brně, za který jedná samosoudce JUDr. Pavel Bachratý, na zrušení ustanovení a odst. 3 , , ve znění , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

I.

1. Návrhem, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 14. ledna 2008 podle y (dále jen " ") a dle ustanovení o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se Krajský soud v Brně, za který jedná samosoudce JUDr. Pavel Bachratý (dále jen "navrhovatel"), domáhal zrušení ustanovení a odst. 3 , , ve znění (dále jen " ").

2. V návrhu navrhovatel uvedl, že Okresní soud v Břeclavi jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 4. dubna 2005 č. j. -99 rozhodl ve výroku I. o úpravě styku otce s nezletilými dcerami, ve výroku II. zamítl návrh otce na snížení výživného na nezletilé dcery a ve výroku III. zamítl návrh matky na zvýšení výživného na nezletilé dcery. Otec podal do výroku II. tohoto rozsudku odvolání, o kterém rozhodl navrhovatel rozsudkem ze dne 12. ledna 2006 sp. zn. a který nabyl právní moci dne 15. února 2006 tak, že rozsudek soudu prvního stupně změnil a otci výživné na nezletilé dcery snížil. Dne 14. dubna 2006 napadla matka (dále jen "žalobkyně") rozsudek odvolacího soudu žalobou pro zmatečnost podle ustanovení a řízení u navrhovatele probíhá pod sp. zn. . Žalobkyně v žalobě pro zmatečnost tvrdí, že v průběhu řízení jí byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem tím, že odvolací soud zaslal předvolání k jednání ve věci pouze její právní zástupkyni a nikoliv jí samotné. Navrhovatel dále uvedl, že se v řízení o žalobě pro zmatečnost, vedeném pod sp. zn. , vzhledem k uplatněným důvodům zmatečnosti při posouzení tvrzeného odnětí možnosti jednat před soudem ( ), neobejde bez aplikace či výkladu ustanovení a 3 Přitom je toho názoru, že podle výkladu prezentovaného Ústavním soudem jde o ustanovení jsoucí v rozporu s ústavním pořádkem, konkrétně v rozporu s d (dále jen " "). Proto navrhovatel řízení o žalobě pro zmatečnost přerušil a podal návrh na zrušení napadených ustanovení.

II.

3. Podáním ze dne 29. ledna 2009, doručeným Ústavnímu soudu dne 3. února 2009, navrhovatel Ústavnímu soudu sdělil, že usnesením ze dne 23. prosince 2008 č. j. -44, které nabylo právní moci dne 20. ledna 2009, pro zpětvzetí žaloby žalobkyní zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost, vedené pod sp. zn. a tím odpadl důvod pro zrušení ustanovení a odst. 3 a návrh ze dne 14. ledna 2008 proto bere zpět.

III.

4. Ústavní soud může uplatňovat státní moc jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (srov. y, y). Pravomoc Ústavního soudu je dána y a v jeho rámci . Podle y, o který se návrh opírá, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu. Ustanovení pak stanoví, že návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle y. Nezbytnou podmínkou k tomu, aby návrh soudu o zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení mohl být Ústavním soudem projednán, je tak přímá aplikace napadených ustanovení navrhovatelem.

5. Řízení o kontrole norem je vedeno zásadou oficiality, jejímž komponentem je i vyloučení možnosti zpětvzetí návrhu (srov. nález

in http://nalus.usoud.cz). v souvislosti s návrhy na zrušení zákonů a jiných právních předpisů podle hlavy druhé, oddílu prvního, umožňuje zastavení řízení pouze v případě, že zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, pozbudou platnosti před skončením řízení před Ústavním soudem ( ), nebo pokud pozbude platnosti ústavní zákon nebo zákon, s nimiž je podle návrhu zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, v rozporu ( ). Tato situace nenastala a Ústavní soud tak nemůže v případě zpětvzetí návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení ( ) řízení zastavit tak, jak mu to umožňuje např. ustanovení , , 2, , či .

6. V důsledku procesního vývoje popsaného v bodu 3 došlo však k tomu, že Krajský soud v Brně přestal být oprávněným navrhovatelem, neboť návrhem napadená ustanovení v souvislosti se svou rozhodovací činností podle y aplikovat nebude (srov. ).

7. Nesplňuje-li tedy konkrétní návrh podaný podle ustanovení uvedenou podmínku přímé aplikace napadených ustanovení navrhovatelem, není navrhovatel podle výslovné dikce ustanovení téhož zákona k jeho podání aktivně legitimován, resp. návrh byl podán "někým zjevně neoprávněným". V takovém případě je k rozhodnutí o návrhu obecného soudu, podaného podle , povolán senát Ústavního soudu, a to k usnesení, jímž návrh odmítne [ ].

8. Pro uvedené je návrh na zrušení ustanovení a 3 nutno kvalifikovat jako návrh podaný zjevně neoprávněnou osobou, což založilo důvod jeho odmítnutí podle ustanovení , .

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. února 2009

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu