Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3176/08

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatelů a) Moravskoslezských dřevařských závodů, Šumperk a.s. "v likvidaci", se sídlem Šumperk, Hlavní třída 5, b) E. S. a c) Ing. Aloise Přibyla, správce konkurzní podstaty Moravskoslezských dřevařských závodů, Šumperk a.s. "v likvidaci", právně zastoupených Mgr. Tomášem Potěšilem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem Šumperk, Hlavní třída 283/2, směřující proti usnesení Okresního soudu ve Vsetíně č. j. -971 ze dne 23. října 2008 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou ústavnímu soudu dne 29. prosince 2008 a po odstranění vad splňující podmínky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelé, všichni s odkazem na zásah do jejich práva vyplývajícího z d (dále jen " ") a stěžovatel a) navíc s odkazem na zásah do jeho práva vylývajícho z y a stěžovatel b) navíc s odkazem na zásah do jeho práva vyplývajícího z Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidtských práv a základních svobod, domáhali zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti, připojených příloh a ze spisu Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. Ústavní soud zjistil, že Okresní soud ve Vsetíně v řízení o uzavření dohody o vydání věcí usnesením č. j. -971 (dále jen "napadené usnesení") schválil smír, podle kterého stěžovatel a) vydává do spoluvlastnictví žalobců D. K., J. K. a J. K. (dále jen "žalobci") každému z jedné třetiny specifikované nemovitosti, pozemky a parcely a žalobci se zavazují rukou společnou a nerozdílnou zaplatit stěžovateli a) do sedmi měsíců od právní moci napadeného usnesení částku 3.051.620,- Kč, rozhodl, že státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

Stěžovatelé společně v ústavní stížnosti napadenému rozhodnutí vytýkají jeho nedostatečné odůvodnění, zejména pak nevypořádání se s argumentací účastníků řízení, kteří v řízení před Okresním soudem uváděli řadu hmotněprávních i procesněprávních námitek proti uzavření smíru v projednávné věci. Dále stěžovatelé zpochybňují oprávnění soudem ustanoveného opatrovníka uzavřít v dané věci smír, a to zejména za situace, kdy předmětem smíru jsou nemovitosti, které nebyly předmětem žaloby a ani řízení. Stěžovatel a) dále namítá, že v důsledku dosud nepravomocného ustanovení opatrovníka jeho osobě mu byla odňata možnost jednat jako účastník řízení před soudem.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost má všechny formální náležitosti a zda jsou splněny i ostatní předpoklady jejího meritorního projednání stanovené , přičemž dospěl k závěru, že se jedná o návrh nepřípustný.

Dle ust. je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

Ústavní stížnost se tedy vyznačuje mimo jiné tím, že je ke standardním procesním ("ne-ústavním") institutům prostředkem subsidiárním. Nastupuje coby přípustná teprve tehdy, když byly vyčerpány prostředky nápravy uplatnitelné před obecnými soudy. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu.

Dle ustanovení má schválený smír účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.

Žaloba o neplatnost smíru je zvláštním mimořádným opravným prostředkem. Má svůj samostatně formulovaný důvod, který ji odlišuje od mimořádných opravných prostředků, jinak též použitelných. Tímto důvodem je, že dohoda účastníků, která se stala podkladem schváleného smíru, je podle hmotného práva neplatná. Žaloba směřuje proti usnesení o schválení smíru, a nikoli proti dohodě samotné, protože ta byla usnesením o schválení smíru postavena naroveň autoritativnímu soudnímu rozhodnutí [srov. Winterová, A. a kol.: s vysvětlivkami a judikaturou, Praha: Linde, 2005, s. 195; rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 22. 8. 2007 (ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 29. 2. 2008)].

O podmínku "rozporu s hmotným právem" jde tehdy, je-li smír v rozporu s obecnými požadavky kladenými zákonem na náležitosti právních úkonů (srov. a násl. ) nebo pomíjí-li náležitosti úkonu, stanovené pro vznik, změnu nebo zánik právního vztahu, případně je jinak v rozporu s kogentními ustanoveními hmotného práva nebo tato ustanovení obchází, resp. je v rozporu s dobrými mravy (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 28. 2. 2003, popř. usnesení sp. zn. ze dne 29. 11. 2004).

Stěžovatelé v řízení před Okresním soudem ve Vsetíně i v ústavní stížnosti přinášejí řadu námitek, podle kterých má být soudem schválený smír v rozporu s hmotným právem. Tyto námitky uplatnili stěžovatelé v ústavní stížnosti, aniž by však před tím využili zhora uvedený zvláštní mimořádný opravný prostředek dle ust. (ve vztahu k němuž nelze a priori předjímat, že není způsobilý k prosazení zájmu, který sleduje).

Tím, že žaloba proti napadenému usnesení (o schválení soudního smíru) podána nebyla (jak je uvedeno v ústavní stížnosti), vyvstala situace, kdy stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje. Teprve pokud by stěžovatelé nedosáhli nápravy v řízení o zrušení usnesení o schválení smíru, otvírá se jim možnost domáhat se nápravy v řízení před Ústavním soudem, a to v šedesátidenní lhůtě ode dne doručení („posledního“) rozhodnutí o návrhu na zrušení usnesení o schválení smíru.

Z uvedených důvodů dospěl Ústavní soud v posuzovaném případě, obdobně jako již dříve např. ve věci vedené pod

sp. zn.

, k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu nepřípustná, a tak mu nezbylo, než postupovat podle a na jeho základě soudkyní zpravodajkou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. února 2009

Vlasta Formánková

soudkyně zpravodajka