Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2586/08

Ústavní soud rozhodl dne 17. února 2009 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele Z. Z., zastoupeného JUDr. Mirjanou Janovskou, advokátkou se sídlem Lucemburská 5, Praha 3, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -733 ze dne 7. 11. 2007, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -700 ze dne 31. 8. 2007 a usnesení Policie České republiky, správy hlavního města Prahy, služby kriminální policie a vyšetřování odboru obecné kriminality ČTS: PSP-251/OOK1-222-2006 ze dne 22. 12. 2006, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 16. 10. 2008 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), doplněný přípisem ze dne 20. 1. 2009, jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí orgánů veřejné moci.

Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňoval veškeré formální a obsahové náležitosti, vyžadované .

Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. Ústavní soud zjistil, že usnesením Policie České republiky, správy hlavního města Prahy, služby kriminální policie a vyšetřování odboru obecné kriminality ČTS: PSP-251/OOK1-222-2006 ze dne 22. 12. 2006 bylo zahájeno trestní stíhání stěžovatele pro podezření ze spáchání trestného činu vraždy dle § 219 odst. 1, odst. 2 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní zákon"). Rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. -700 ze dne 31. 8. 2007 byl stěžovatelem pod bodem 1) uznán vinným tímto trestným činem a pod bodem 2) trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí dle § 171 odst. 1 písm. a) trestního zákona, za což byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce trvání dvanácti let a bylo mu rovněž uloženo ochranné sexuologické léčení. Odvolání stěžovatele proti tomuto rozsudku bylo usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. -733 ze dne 7. 11. 2007 jako nedůvodné zamítnuto. Stěžovatel následně podal proti rozhodnutí Vrchního soudu dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu č. j. -763 ze dne 17. 4. 2008 odmítnuto dle § 265i odst. 1 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů. Podnět stěžovatele k podání stížnosti pro porušení zákona byl dne 11. 8. 2008 ministrem spravedlnosti odložen.

v stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytoval. V projednávané věci bylo tímto rozhodnutím, od nějž bylo třeba odvozovat běh lhůty k podání ústavní stížnosti i proti rozhodnutím předcházejícím, usnesení Nejvyššího soudu č. j. -763 ze dne 17. 4. 2008, které bylo stěžovateli i jeho obhájkyni doručeno dne 15. 5. 2008. Podnět k podání stížnosti pro porušení zákona za procesní prostředek k ochraně práv stěžovatele ve smyslu považovat nelze, neboť stížnost pro porušení zákona je mimořádným opravným prostředkem, jenž zákon poskytuje ministru spravedlnosti a nikoliv stěžovateli (srov. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

, publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 2, usnesení č. 11, str. 219 a násl.).

Předmětné usnesení Nejvyššího soudu bylo stěžovateli doručeno dne 15. 5. 2008, posledním dnem šedesátidenní lhůty k podání ústavní stížnosti tak bylo pondělí 14. 7. 2008. Jestliže stěžovatel předal svou ústavní stížnost k poštovní přepravě až dne 15. 10. 2008, učinil tak zjevně po uplynutí zákonné šedesátidenní lhůty. Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost jako opožděnou odmítnout dle .

Pro úplnost Ústavní soud podotýká, že lhůta, kterou stěžovateli stanovil a kterou následně na žádost jeho právní zástupkyně prodloužil do 23. 1. 2009, se týkala pouze odstranění vady podání, spočívající v absenci právního zastoupení. Nejednalo se o prodloužení lhůty k podání ústavní stížnosti jako takové. Takovou kompetencí ostatně soudce zpravodaj dle ustálené judikatury Ústavního soudu ani nedisponuje.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. února 2009

Michaela Židlická

soudce zpravodaj