Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 34/09

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 3. února 2009 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky ve věci navrhovatele Ing. J. F., zastoupeného JUDr. Lenkou Skřivánkovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Kamenická 1, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 9. 2008 č. j. -457 a Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 20. 2. 2008 č. j. -360, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozsudků s tím, že dle jeho přesvědčení soudy svými rozhodnutími porušily práva, zakotvená v a d, jakož i v a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Poukázal na postup soudního řízení, při němž zjišťování skutkového stavu považuje za nedostatečné, stejně jako zhodnocení situace v rodině a zejména zájmu dítěte. Uvedl, že se Okresní soud v Karlových Varech řádně nezabýval jeho námitkami a důkazy, v odůvodnění rozsudku neuvedl, proč se neřídil znaleckým posudkem ustanoveného znalce, nezohlednil finanční a majetkovou situaci matky a nepřihlédl k okolnostem výslechu nezletilého. Pro uvedené proti rozsudku, kterým byl zamítnut návrh na svěření nezletilého do jeho výchovy a změněno dřívější rozhodnutí o výši výživného jak pro syna tak pro dceru, kteří se nachází ve výchově matky, podal odvolání. V něm poukázal na nedostatečné zhodnocení situace v rodině, na zájem nezletilého, okolnosti jeho výslechu a dále na to, že se soud nevypořádal s jeho důkazy ani s obsahem posudku soudem ustanoveného znalce PhDr. F., při určení výživného se nezabýval majetkovými poměry rodičů, nezohlednil finanční a majetkovou situaci matky. Odvolací soud se však s uvedenými námitkami rovněž nevypořádal, nezaujal k nim i k jeho návrhu na určení střídavé péče rodičů o nezletilého přesvědčivé stanovisko. S takovou úpravou výchovy nezletilý vyjádřil souhlas, brání se jí pouze matka, a to přesto, že již v současné době syn tráví čtyři dny v týdnu u něj. S poukazem na uvedené i s poukazem na judikaturu Ústavního soudu, vyslovující se k řízení o výchově a výživě nezletilých a k povinnosti soudů vypořádat se se vším, co v jeho průběhu vyšlo najevo, navrhl zrušení obou označených rozsudků.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Plzni přezkoumal k odvolání obou rodičů rozsudek soudu I. stupně, jímž byl zamítnut návrh otce na změnu výchovy nezletilého J., tj. návrh na svěření syna do jeho péče, a jímž rozhodl o běžném i dlužném výživném jak pro jmenovaného tak pro nezletilou N. Dále přezkoumal usnesení, ve kterém soud uložil povinnost každému z rodičů uhradit náklady státu v částce 12.600,- Kč. Pokud jde o otce, nyní stěžovatele, jeho odvolání směřovalo proti výroku o zamítnutí návrhu na změnu výchovy a výživy nezletilého J., matka v dovolání brojila vůči uložené povinnosti hradit náklady znalečného. Soud II. stupně projednal odvoláním napadený rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 20. 2. 2008 č. j. -360 zcela v souladu s a a jeho výrok týkající se výchovy nezletilého opodstatněně potvrdil. Výroky o zvýšení výživného obou nezletilých a o výši dluhu na něm, jakož i o povinnosti k úhradě nákladů státu důvodně změnil tak, že povinnost otce platit výživné nezletilé N. zvýšil od 1. 9. 2007 na částku 12.000,- Kč a pro nezletilého J. na částku 8.000,- Kč, změnil rozsah dluhu na výživném a povinnost k úhradě znalečného, hrazeného ze státních prostředků, uložil pouze otci. V odůvodnění rozsudku se soud vypořádal se všemi odvolacími námitkami obou rodičů nezletilých. K námitkám otce, jež se týkaly provedení a hodnocení důkazů, poukázal na soudem I. stupně řádně zjištěný skutkový stav, na doplněné dokazování v odvolacím řízení, jakož i na zákona o rodině, a opodstatněně konstatoval, že prvoinstanční soud nepochybil, když z provedených důkazů dovodil i odpovídající právní závěry k zamítnutí návrhu na změnu výchovy nezletilého. Změnu výroků o zvýšení výživného opřel o dokazování, doplňující zjištění majetkových poměrů obou rodičů, změnu rozhodnutí o povinnosti k úhradě nákladů státu pak o a skutečnost, že otec nebyl v řízení, zahájeném na základě jeho návrhu, úspěšný. Lze dodat, že jak před soudem I. stupně, tak v řízení odvolacím nebylo prokázáno, že by od rozhodnutí ze dne 15. 12. 2003 (sp. zn. ), kterým soud nezletilého J. svěřil do výchovy matky, došlo k takové změně poměrů, pro kterou by již učiněná úprava výkonu rodičovské odpovědnosti neodpovídala požadavkům, obsaženým v ustanovení a 5 zákona o rodině. V dalším lze na přiléhavé a vyčerpávající odůvodnění rozsudku odvolacího soudu odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. února 2009

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu