Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 263/08

Ústavní soud rozhodl dne 28. ledna 2009 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky H. V., zastoupené Mgr. Janou Gavlasovou, advokátkou v Hostivicích, Chýně, Západní 449, proti usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 ze dne 3. 12. 2007 č. j. 1 ZN 3240/2007-19 a usnesení Policie České republiky, Obvodního ředitelství Praha II, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 19. 10. 2007 ČTS: ORII-5967/TČ-73-2007, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas a řádně podanou ústavní stížností ze dne 25. 1. 2008 se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Policie České republiky, Obvodního ředitelství Praha II, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 19. 10. 2007 ČTS: ORII-5967/TČ-73-2007 a na něj navazujícího usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 ze dne 3. 12. 2007 č. j. 1 ZN 3240/2007-19. Dle stěžovatelky uvedenými usneseními byly porušeny y a , , a 3, , a 2, a d, dále jen "Listina".

Z ústavní stížnosti a předložených napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka podala trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu pomluvy dle § 206 trestního zákona a trestného činu poškozování cizích práv dle § 209 odst. 1 písm. a) trestního zákona. Policejní orgán zahájil úkony trestního řízení ve smyslu § 158 odst. 3 trestního řádu. Následně Policie České republiky, Obvodní ředitelství Praha II, Služba kriminální policie a vyšetřování, rozhodla usnesením ze dne 19. 10. 2007 ČTS: ORII-5967/TČ-73-2007 tak, že se prošetřovaná věc podezření ze spáchání uvedených trestných činů odkládá dle § 159a odst. 1 trestního řádu. Stěžovatelka podala stížnost, která byla usnesením Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 ze dne 3. 12. 2007 č. j. 1 ZN 3240/2007-19 zamítnuta pro nedůvodnost.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti vyjádřila nesouhlas s postupem orgánů činných v trestním řízení i s jejich právní kvalifikací. Má za to, že nepostupovaly dle § 2 odst. 4, 5 a 6 trestního řádu. Dle stěžovatelky nebyly pečlivě uváženy všechny okolnosti případu a věc nebyla projednána s plným šetřením jejích práv a svobod zaručených u. Stěžovatelka uvedla obsáhlou argumentaci, poukazujíc na okolnosti případu a rozpory, které spatřuje v tvrzeních policie a státního zastupitelství. Stěžovatelka rovněž vysvětluje neseriózní praktiky bulvárního tisku s tím, že orgány činné v trestním řízení svým postupem tyto praktiky podporují.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Stěžovatelčina ústavní stížnost směřuje proti postupu orgánů činných v trestním řízení, které odložily dle § 159a odst. 1 trestního řádu věc podezření ze spáchání trestných činů, které stěžovatelka oznámila.

Ústavní soud se otázkou postupu dle § 159 a § 159a odst. 1 trestního řádu již ve své judikatuře opakovaně zabýval (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2007

sp. zn.

, usnesení ze dne 19. 4. 2007

sp. zn.

, usnesení ze dne 7. 2. 2008

sp. zn.

, dostupná na stránkách: http://nalus.usoud.cz).

Ústavní soud ve smyslu této judikatury rozhodl také opakovaně i v případě dalších obdobných ústavních stížností podaných stěžovatelkou, ve kterých stěžovatelka (příp. s dalšími osobami) vznesla tutéž argumentaci (viz např. usnesení ze dne 3. 4. 2008

sp. zn.

, či usnesení ze dne 21. 2. 2008

sp. zn.

). Rozhodnutí Ústavního soudu v těchto věcech byla stěžovatelce již doručena.

Ústavní soud nemá důvod se v dané věci odchýlit od své dosavadní judikatury, proto zcela odkazuje na svou ústavněprávní argumentaci ve výše uvedených usneseních. Také v této věci je třeba konstatovat, že podáním trestního oznámení stěžovatelka nerealizuje svá subjektivní práva a případná nečinnost příslušných orgánů není způsobilá do jejích ústavně zaručených práv zasáhnout. Z napadených usnesení pak nevyplývá, že by se orgány činné v trestním řízení dopustily svévole (viz usnesení ze dne 24. 3. 2003

sp. zn.

), když policejní orgán provedl potřebné prověřovací úkony a obě napadená rozhodnutí jsou řádně a přiléhavě odůvodněna.

Dle Ústavního soudu v dané věci nedošlo k zásahu do stěžovatelčiných ústavně zaručených práv a svobod, proto postupoval dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a ústavní stížnost pro zjevnou neopodstatněnost odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. ledna 2009

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu