Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2952/08

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelů S. R., MUDr. M. P., MVDr. J. R. a H. H., zastoupených Doc. JUDr. Josefem Urbanem CSc., advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze 4, Vlastislavova 13, směřující proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. -150 ze dne 27. listopadu 2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatelé s odkazem na porušení jejich ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces domáhali zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.

Ústavní soud v projednávané věci zjistil, že v řízení o přezkum správního rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu Hlavního města Prahy č. j. PÚ 1843/00 ze dne 11. prosince 2001 Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem č. j. -103 ze dne 20. prosince 2006 určil, že stěžovatelé nejsou vlastníky pozemku vedeného Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, v katastru nemovitostí jako parcela KN p. č. 2743/10 v k. ú. Ruzyně (výrok I.), zastavil řízení o určení, že stěžovatelé jsou vlastníky pozemku vedeného Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, v katastru nemovitostí jako parcela KN p. č. 2743/6 v k. ú. Ruzyně (výrok II.) a nepřiznal žalobci Letiště Praha, s. p. právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). K odvolání stěžovatelů Městský soud v Praze rozsudkem č. j. -135 ze dne 26. listopadu 2007 rozhodl, že rozhodnutí soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje, ve výroku II. zůstává nedotčeno a ve výroku III. se mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok I.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Dovolání stěžovatelů Nejvyšší soud projednávanou stížností napadeným rozsudkem č. j. ze dne 1. srpna 2008 zamítl (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (výrok II.).

Aniž by bylo zapotřebí rekapitulovat odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí a obsah ústavní stížnosti (neboť pro vyložení důvodů vedoucích k přijatému rozhodnutí Ústavního soudu toto opakování v projednávané věci nemá žádný význam), může Ústavní soud konstatovat, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů ( a y), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [, písm. d)y]. Postup v soudním řízení včetně provádění a hodnocení důkazů a interpretace a aplikace právních předpisů je záležitostí obecných soudů. Ani skutečnost, že obecné soudy vyslovily právní názor, s nímž se stěžovatelé neztotožňují, nezakládá sama o sobě důvod k ústavní stížnosti.

Podle přesvědčení Ústavního soudu obecné soudy výše citovanými rozhodnutími rozhodly věcně správně a zcela v souladu se zákony i principy zakotvenými vě. Svá rozhodnutí přehledně, logicky a podrobně odůvodnily, přičemž se bez jakýchkoli pochyb se všemi rozhodujícími skutečnostmi dostatečně vypořádaly a důvody svého rozhodnutí srozumitelně vysvětlily. Ústavní soud, nemaje potřebu k nim cokoli dalšího dodávat, na tato rozhodnutí odkazuje. Z právě uvedeného pramení, že žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatelů shledáno nebylo. Ústavní stížnost je pouhou polemikou se závěry obecného soudu, takže námitky stěžovatelů důvod ke kasaci v záhlaví citovaného rozhodnutí založit nemohly.

S ohledem na uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení ústavní stížnost odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. ledna 2009

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu