Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2504/08

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou ve věci navrhovatelky M. S., právně zastoupených JUDr. Josefem Šírkem, Dr. Bureše 1185/1, České Budějovice, proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2006 č. j. -326 a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 11. 2007 č. j. -384, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 7. 10. 2008 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí obecných soudů.

Z předmětné ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatelka byla rozsudkem okresního soudu odsouzena dle ustanovení § 174 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, k trestu odnětí svobody v délce trvání 6 měsíců s odkladem na 2 roky. Proti tomuto rozhodnutí si podala odvolání, které však bylo napadeným usnesením krajského soudu zamítnuto. V ústavní stížnosti se dále podává, že stěžovatelka podala proti výše citovaným rozhodnutím dovolání k Nejvyššímu soudu, které bylo odmítnuto usnesením jmenovaného soudu ze dne 23. 7. 2008 č. j. , a to podle ustanovení § 265i odst. 1 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. ř.“).

II.

Ústavní stížnost představuje procesní prostředek určený k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod [ písm. d) y]; k tomu, aby však byla způsobilá věcného projednání, je zapotřebí splnit formální i obsahové podmínky, jež jsou zakotveny především v ustanovení a násl. .

Je třeba mít na zřeteli, že dovolání v trestním řízení ( a násl. tr. ř.) není vždy posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( , ). Vzhledem kupř. k taxativnímu výčtu dovolacích důvodů ( tr. ř.) jím není v případě, kdy dovolatel sleduje výlučně námitku jiných než v tr. ř. uvedených vad; bylo-li totiž přesto dovolání o ně opřené podáno, dovolací soud je podle tr. ř. odmítne, aniž by se jím mohl zabývat věcně. V takovém případě je „posledním procesním prostředkem“ nutně již odvolání, takže od doručení rozhodnutí o něm počíná i běh zákonné 60denní lhůty k podání ústavní stížnosti ( ); dobrodiní ustanovení tohoto zákona se pak neuplatní, neboť „mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje“, nebyl „odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení“.

Z toho plyne, že bylo-li stěžovatelkou podané dovolání v dané věci vskutku posouzeno Nejvyšším soudem jako podané z jiného důvodu než uvedeného v § 265b tr. řádu, přičemž toto usnesení Nejvyššího soudu nebylo ústavní stížností napadeno a Ústavní soud jej tak nemohl přezkoumávat, pak je následná ústavní stížnost návrhem podaným po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. Běh této lhůty se totiž odvíjí od doručení rozhodnutí odvolacího soudu, k němuž došlo dne 28. 12. 2007. Ústavní stížnost však byla podána k poštovní přepravě až 6. 10. 2008, tedy opožděně.

K tomu Ústavní soud poukazuje na to, že ústavní stížnost proti meritorním rozhodnutím soudů po odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. byla odmítnuta jako podaná po lhůtě např. v usnesení

sp. zn.

,

,

,

,

a v mnoho dalších usneseních Ústavního soudu. Lze odkázat i na některá usnesení Ústavního soudu, která odmítají ústavní stížnost proti meritorním rozhodnutím soudů, jestliže nebylo napadeno ústavní stížností rozhodnutí Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání podle tr. ř., současně pro nepřípustnost dle (srov. např.

aj.).

Z výše vyložených důvodů proto Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k důvodnosti ústavní stížnosti, návrh odmítl v souladu s ustanovením .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 6. ledna 2009

Michaela Židlická

soudce zpravodaj