Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2654/08

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Mgr. M. Š., zastoupeného JUDr. Ing. Janem Matysem, advokátem, AK se sídlem v Praze 1, Spálená 10, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2008 čj. -129, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2007 čj. -101 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 11. 12. 2006 sp. zn. takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Návrhem podaným k poštovní přepravě dne 24. 10. 2008 se Mgr. M. Š. (dále jen "stěžovatel", případně "žalovaný") domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená procesní rozhodnutí obecných soudů vydaná v řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu v rozhodnutích blíže specifikovanému.

II.

Z ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti.

Dne 19. 7. 2009 Obvodní soud pro Prahu 8 vyhověl žalobě žalobkyně E. P. a přivolil k výpovědi žalobkyně z nájmu bytu původně žalované M. Š.

Dne 30. 10. 2006, po vyhlášení rozsudku nalézacího soudu a před doručením jeho písemného vyhotovení, původně žalovaná zemřela.

Dne 11. 12. 2006 nalézací soud k návrhu žalobkyně rozhodl, že v řízení bude nadále pokračováno s M. Š., na něhož přešel nájem bytu.

Proti rozsudku nalézacího soudu ze dne 19. 7. 2009 a usnesení ze dne 11. 12. 2006 žalovaný podal odvolání.

Dne 27. 3. 2007 Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesení nalézacího soudu ze dne 11. 12. 2006 potvrdil.

Dovolání žalovaného proti rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 27. 3. 2007 Nejvyšší soud dne 29. 7. 2008 zamítl.

III.

V ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že s napadenými soudními rozhodnutími "není srozuměn", neboť porušila jeho právo na spravedlivý proces dle y (dále jen Ústava") a zejména d (dále jen " "). Rozhodnutí byla vydána při porušení principu dvojinstančnosti řízení, neboť na řízení před nalézacím soudem neměl žádný procesní vliv. Vyslovil názor, že po zrušení napadených rozhodnutí Ústavním soudem by původní řízení mělo být zastaveno.

IV.

Ústavní soud po posouzení splnění podmínek řízení dospěl k závěru, že ústavní stížnost je návrhem nepřípustným, a to z následujících důvodů.

Předtím, než přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Obecným účelem právní úpravy formálních náležitostí, lhůt a dalších podmínek řízení v citovaném zákoně je zajištění řádného chodu soudnictví a zejména zachování právní jistoty. Účastníci řízení musejí a mohou za běžných okolností počítat s tím, že tato pravidla budou uplatňována.

Jednou z podmínek věcného projednání ústavní stížnosti je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje. Ustanovení přitom nerozlišuje mezi řádnými a mimořádnými opravnými prostředky; stěžovatelé jsou tedy povinni vyčerpat oba druhy procesních prostředků, s výjimkou žaloby na obnovu řízení, která je citovaným ustanovením výslovně vyloučena, a mimořádného opravného prostředku schopného odmítnutí z důvodů závisejících na uvážení rozhodujícího orgánu ve smyslu věta za středníkem citovaného zákona.

I když napadená procesní rozhodnutí obecných soudů jsou z hlediska formálního pravomocná, není jimi ještě spor mezi stěžovatelem žalobkyní pravomocně ukončen, neboť - jak plyne z napadeného rozhodnutí dovolacího soudu - stěžovatel dne 18. 1. 2007 doručil soudu prvního stupně odvolání proti rozsudku ze dne 19. 7. 2006; z toho plyne, že stěžovatel může namítat porušení svých základních práv v průběhu odvolacího, případně dovolacího, řízení, a že procesní prostředky k ochraně práva vyčerpány nejsou. Teprve v případě, že by - podle mínění stěžovatele - konečné rozhodnutí ve věci narušilo jeho základní práva, mohl by se domáhat nápravy cestou ústavní stížnosti. Jinak řečeno, celkovou spravedlivost řízení před obecnými soudy lze z hlediska základního práva na spravedlivý proces ve smyslu části páté y, resp. Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, posuzovat až po jeho skončení. Dílčí rozhodnutí činěná obecnými soudy v průběhu civilního řízení zásahu do některého z ústavně chráněných základních práv zpravidla schopná nejsou.

Z výše vyložených důvodů proto Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k důvodnosti ústavní stížnosti, musel, vzhledem k doktríně minimalizace jeho zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů, předložený návrh odmítnout podle , jako nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 12. prosince 2008

Miloslav Výborný, v. r.

soudce zpravodaj