Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2708/08

Ústavní soud rozhodl dne 25. listopadu 2008 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. S., bez právního zastoupení, směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. září 2008 č. j. -41, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 3. listopadu 2008, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. září 2008 č. j. -41.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozhodnutím ze dne 3. ledna 2008 č. 340 611 453/423 Česká správa sociálního zabezpečení zamítla žádost stěžovatele o poskytnutí příplatku k důchodu podle ust. , o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistických režimem v oblasti sociální, ve znění pozdějších předpisů.

Na základě žaloby stěžovatele bylo rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 28. dubna 2008 č. j. -16 rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení pro vady řízení zrušeno a věc jí byla vrácena k dalšímu řízení. Podle soudu žalovaná pochybila, když zamítla žalobcovu žádost o poskytnutí příplatku k důchodu s ohledem na skutečnost, že žalobce nepobírá důchod z českého důchodového pojištění. Žalovaná rovněž pochybila v tom, že nezkoumala další podmínky vzniku nároku na příplatek k důchodu podle ust. , tedy zda byl žalobce účasten rehabilitace a zda byl českým občanem, jak namítl v žalobě. Dále soud uvedl, že žalovaná nedostatečně zjistila, zda je žalobce pouze státním občanem České republiky nebo i občanem Slovenské republiky, který si může požádat o příspěvek v režimu zákona č. 274/2007 Z. z., o príplatku k dôchodku politickým väzňom.

Napadeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 24. září 2008 č. j. -41 byl na základě kasační stížnosti žalované rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. dubna 2008 č. j. -16 zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

II.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Podle ust. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

V souladu s ust. , byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Dle ust. je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (ust. ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (ust. ).

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( ), pokud nejsou dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ust. .

Jak bylo výše uvedeno, rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 24. září 2008 č. j. -41 byl rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. dubna 2008 č. j. -16 zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Před krajským soudem tedy v současné době probíhá další řízení, v jehož rámci se může stěžovatel domáhat ochrany (i) svých ústavně zaručených práv a svobod. Není důvodu pro to, aby Ústavní soud - v rozporu s výše popsaným principem subsidiarity, jakož i v rozporu s principem minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci (zde obecných soudů) - do doby, než toto řízení bude ukončeno, ve věci (paralelně) rozhodoval, není ani důvodu pro to, aby Ústavní soud vyčkával se svým rozhodnutím až do vydání rozhodnutí krajského soudu, případně dále Nejvyššího správního soudu. V případě, že stěžovatel nebude s rozhodnutími soudů rozhodujících v její právní věci ve správním soudnictví spokojen, nic mu nebude bránit v tom, aby po vyčerpání všech řádných opravných prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, podal při dodržení zákonem stanovených podmínek novou ústavní stížnost.

S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo, než podanou ústavní stížnost posoudit (při zachování principu subsidiarity ústavní stížnosti) v této fázi jako nepřípustnou.

V souladu s ust. soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud (veden principem minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů) - aniž vyzýval stěžovatele k odstranění vad podání - ústavní stížnost podle ust. odmítl jako návrh nepřípustný, přičemž za dané procesní situace neshledal splnění podmínek pro postup dle ust. cit. zákona.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. listopadu 2008

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj