Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2139/08

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. E. J. a 2. Z. T., obou zastoupených JUDr. Petrem Bokotejem, advokátem v Praze 3, Táboritská 23, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 17. 10. 2007 č. j. -132 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2008 č. j. -161, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 21. 8. 2008 se stěžovatelé domáhali zrušení výše uvedených rozsudků obecných soudů. Dle stěžovatelů byla porušena jejich práva zakotvená v , a d.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

Z předložené kopie odvolacího rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že stěžovatelům (žalobcům v původním řízení) bylo dáno řádné poučení, že proti rozsudku odvolacího soudu je přípustné dovolání, (pouze) pokud dospěje dovolací soud k závěru, že rozsudek má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [ ], jinak je dovolání nepřípustné.

Dne 15. 10. 2008 Ústavní soud dotazem u Obvodního soudu pro Prahu 8 zjistil, že stěžovatelé podali ve věci dovolání a spis se (již) nachází u Nejvyššího soudu.

Dne 11. 11. 2008 Nejvyšší soud na žádost sdělil, že oba stěžovatelé (žalobci) podali dovolání a připojil kopii tohoto dovolání (podaného dne 22. 8. 2008) a jeho doplnění ze dne 11. 9. 2008.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

Dle byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Z interpretace dvou výše uvedených ustanovení vyplývá následující. U mimořádného opravného prostředku (kterým je i dovolání), který může orgán, jenž o něm rozhoduje, odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení a v době jeho podání tedy není zřejmé, zda je či není přípustný, zákon netrvá na tom, aby stěžovatel takový opravný prostředek uplatnil před podáním ústavní stížnosti. Na straně druhé však takový mimořádný opravný prostředek lze uplatnit, aniž by tím byla ohrožena možnost posléze podat ústavní stížnost, neboť jestliže orgán odmítne takový opravný prostředek z důvodů závisejících na jeho uvážení, zůstává stěžovateli otevřena lhůta pro podání ústavní stížnosti ( ). Podmínkou je pouze to, aby stěžovatel předchozí mimořádný opravný prostředek uplatnil řádně, aby nedošlo k jeho odmítnutí z jiného důvodu (např. pro opožděnost).

Jak bylo výše uvedeno, stěžovatelé podali proti rozsudku odvolacího soudu souběžně s ústavní stížností také dovolání dle a probíhají tak paralelně dvě soudní řízení, ve kterých se stěžovatelé mohou domáhat svých práv. S ohledem na zásadu subsidiarity ústavní stížnosti k ostatním procesním prostředkům ( ), jakož i vzhledem k zásadě minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, Ústavní soud rozhodl tak, že ústavní stížnost odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. listopadu 2008

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu