Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2321/08

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. Š., zastoupeného JUDr. Igorem Andrýskem, advokátem v Brně, Mezírka 1, proti rozhodnutí místopředsedy Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2008 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 12. 9. 2008 se stěžovatel domáhal zrušení opatření Krajského soudu v Brně (resp. místopředsedy tohoto soudu) ze dne 10. 3. 2008, kterým byla dle § 181 odst. 3 trestního řádu stěžovatelova trestní věc sp. zn. přidělena jinému předsedovi senátu.

Stěžovatel namítl porušení d. Dle stěžovatele byla jeho věc sp. zn. přidělena jinému předsedovi senátu v rozporu s rozvrhem práce a současně toto opatření k zajištění plynulosti trestního řízení bylo v rozporu s realitou (stěžovatel tvrdí, že není pravda, že by předsedkyně senátu 50 T nepostupovala ve svých spisech plynule, naopak nově přidělený předseda senátu se v jiných spisech dopouští průtahů).

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že trestní řízení bylo nepravomocně ukončeno dne 14. 7. 2008, poté dne 29. 7. 2008 zjistil nahlížením do spisu, že předsedkyní senátu 50 T je jím uvedená (jiná) soudkyně, a dalším nahlížením do spisu pak ze záznamu místopředsedy Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2008 zjistil, že věc byla přidělena jinému předsedovi senátu (tj. předsedovi senátu odlišného od 50 T). Stěžovatel podal stížnost k předsedovi Krajského soudu v Brně, který reagoval sdělením (vysvětlením) ze dne 27. 8. 2008; stěžovatel v ústavní stížnosti polemizuje s obsahem tohoto sdělení.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

Dotazem u Krajského soudu v Brně a následně u Vrchního soudu v Olomouci Ústavní soud zjistil, že stěžovatel byl ve věci sp. zn. odsouzen rozsudkem ze dne 14. 7. 2008. Proti rozsudku podal stěžovatel dne 26. 9. 2008 odvolání, které je nyní u Vrchního soudu v Olomouci a je vedeno pod sp. zn. .

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( o Ústavním soudu).

Z uvedeného ustanovení vyplývá zásada subsidiarity ústavní stížnosti a zásada minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti jiných orgánů veřejné moci; na tyto zásady Ústavní soud opakovaně ve své judikatuře poukazuje.

Ústavní soudnictví je založeno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných procesních norem upravujících to které řízení. Přípustnost ústavní stížnosti není dána tam, kde je tvrzenému právu poskytnuta ochrana celým právním řádem, tj. především před obecnými soudy. V trestním řízení lze zpravidla i případné protiústavní procesní vady napravit v rámci celého řízení obvyklým a zákonem předvídaným způsobem. Tak tomu je i v případě stěžovatelovy námitky porušení práva na zákonného soudce.

Stěžovatel tvrdí, že po proběhnuvším řízení před prvostupňovým soudem zjistil skutečnosti, které považuje za porušení jeho práv. Z ústavní stížnosti vyplývá, že tyto skutečnosti zjistil po vydání prvostupňového rozsudku a současně před podáním svého odvolání.

V současné době s řízením o ústavní stížnosti probíhá paralelně také odvolací řízení, ve kterém se stěžovatel může domáhat svých práv. Pro ústavní stížnost je přitom, jak řečeno, charakteristická zásada subsidiarity.

S ohledem na výše uvedené proto Ústavní soud postupoval tak, že ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl pro její nepřípustnost podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. listopadu 2008

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu