Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2169/08

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti 1) Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, se sídlem Hrad III. nádvoří 48/2, Praha, a 2) Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském, se sídlem Vaňkova 447/6, Praha, obou zastoupených JUDr. Petrem Zderčíkem, advokátem, se sídlem v Praze, směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 30. dubna 2008, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. ze dne 27. září 2007, za účasti 1) Městského soudu v Praze, a 2) Obvodního soudu pro Prahu 1, jako účastníků řízení, a 1) České republiky - Kanceláře prezidenta republiky a 2) M. V., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podanou dne 26. srpna 2008 se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, z nichž byla rozsudkem soudu prvého stupně zamítnuta jejich žaloba na určení, že jsou vlastníky konkrétně vyjmenovaných nemovitostí v obci Praha a katastrálním území Hradčany, a rozsudkem odvolacího soudu byl k jejich odvolání potvrzen rozsudek soudu prvého stupně. Tvrdí, že uvedenými rozsudky byla porušena jejich základní práva podle , , , a 2 a d.

2. Přípisem ze dne 27. srpna 2008 stěžovatelé sdělili, že téhož dne proti rozsudku odvolacího soudu podali dovolání.

3. Ještě předtím, než se může Ústavní soud zabývat meritem ústavní stížnosti, je vždy povinen nejdříve přezkoumat splnění formálních - zákonem stanovených procesních náležitostí jejího projednání.

4. Ústavní stížnost podle písm. d)y tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv, ve vztahu subsidiarity. Pokud tedy právní předpis stanoví, že v určité procesní situaci je příslušný k rozhodování o právech jednotlivce konkrétní orgán veřejné moci (zde Nejvyšší soud), bylo by zásahem do jeho pravomoci a porušením principu dělby moci, pokud by jiný orgán (zde Ústavní soud) o těchto právech rozhodoval bez toho, aniž by byla dána možnost příslušnému orgánu k realizaci jeho pravomoci.

5. V posuzované věci podali stěžovatelé dovolání. Ústavní soud si proto vyžádal od Obvodního soudu pro Prahu 1, jehož prostřednictvím bylo dovolání podáno, podklady, z nichž by bylo možno ověřit, zda se tak stalo v zákonem stanovené lhůtě. Z listin zaslaných uvedeným soudem dne 29. října 2008 Ústavní soud zjistil, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo právnímu zástupci stěžovatelů doručeno 27. června 2008 a dovolání bylo osobně doručeno do podatelny soudu 27. srpna 2008, tedy v zákonem stanovené lhůtě. Podané dovolání přitom na str. 15 a 16 vymezuje celkem šest otázek, které mají podle stěžovatelů zásadní právní význam.

6. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když stěžovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu k ochraně jeho práva poskytuje [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "")]. V projednávané věci stěžovatelé využili možnosti podat proti rozhodnutí odvolacího soudu napadenému touto ústavní stížností dovolání, jehož přípustnost opírají o ustanovení .

O dovolání dosud nebylo rozhodnuto a ústavní stížnost je proto nutno hodnotit jako předčasnou.

7. Podle ustanovení § 72 odst. 4 zákona platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě šedesáti dnů od doručení rozhodnutí o něm. Z uvedeného vyplývá, že možnost obrátit se na Ústavní soud s návrhem směřujícím proti označeným rozhodnutím Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1 zůstane stěžovatelům zachována i poté, co Nejvyšší soud rozhodne o jejich dovolání.

8. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný, podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. listopadu 2008

Jiří Nykodým, v. r.

předseda senátu