Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2113/08

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. L. K., advokátem nezastoupené, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2008, č. j. -70, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2007, č. j. -26, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním, označeným jako ústavní stížnost, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných (správních) soudů vydaných ve věci přezkumu rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru sociálních věcí, neboť je toho názoru, že jimi byla porušena její ústavním pořádkem zaručená základní práva.

Podání však neodpovídalo požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), které jsou na ústavní stížnost kladeny. Stěžovatelka především nepodala návrh prostřednictvím advokáta a Ústavnímu soudu nedoložila, že by ji v řízení advokát zastupoval, jak to bezpodmínečně vyžaduje ustanovení .

Soudce zpravodaj proto stěžovatelku vyzval dopisem ze dne 12. září 2008 k odstranění uvedeného nedostatku ve stanovené třicetidenní lhůtě a poučil ji o následcích nesplnění této výzvy. Součástí výzvy byl též stručný přehled nezbytných náležitostí ústavní stížnosti, jakož i poučení o možnosti žádat o určení advokáta k poskytnutí právní služby Českou advokátní komoru, a to včetně kontaktu na ni.

Předmětnou výzvu, jak vyplývá z údajů na doručence, převzala stěžovatelka dne 22. září 2008, poslední den lhůty tak připadl na středu 22. října 2008 ( ve spojení s ustanovením věty druhé ). Vytčený nedostatek ovšem neodstranila a i v den rozhodování o návrhu soudcem zpravodajem stav absence zastoupení advokátem trval. Poskytnutá lhůta tak uplynula marně, a soudce zpravodaj byl nucen postupovat ve smyslu výše zmíněného poučení.

K posuzované záležitosti je třeba dodat, že stěžovatelka sice na předmětnou výzvu reagovala dopisem doručeným soudu dne 23. 10. 2008, tím ovšem nápravu nedostatku formálních náležitostí svého návrhu nezajistila. Uvedla zde, že žádá Ústavní soud, aby "...přijal nález ve smyslu judikatury - tolerance nezastoupení advokátem v případech, kdy ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí jiného soudu, kdy byl zamítnut návrh na ustanovení advokáta ex offo". Takový postup prý odpovídá i dlouhodobém úzu Nejvyššího správního soudu. Zde soudce zpravodaj předně konstatuje, že povinné zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti vyžaduje v případě fyzických osob bezvýjimečně, a do dokonce i u osob práva znalých, včetně advokátů. V tomto typu řízení u této kategorie navrhovatelů Ústavní soud nezastoupení advokátem netoleroval a netoleruje a z jeho judikatury, resp. žádného jeho rozhodnutí nelze dovodit opak, jak stěžovatelka v přípise naznačuje. Poněkud jiná je situace v řízení o kasační stížnosti; bylo-li v rozhodnutí správního soudu napadeném kasační stížností rozhodováno právě o tom, zda má být kasačnímu stěžovateli ustanoven zástupce, přičemž tato žádost byla zamítnuta, pak z podstaty věci vyplývá, že zastoupení advokátem zde (před Nejvyšším správním soudem) není možné. Meritorního řízení se to již ovšem netýká. Ve věci nyní posuzované pak nelze přehlédnout, že ústavní stížností je napaden rozsudek správního soudu o věci samé a usnesení o kasační stížnosti proti němu, odmítnuté pro neodstraněný nedostatek podmínky řízení. O žádosti stěžovatelky o ustanovení zástupce pro řízení o této kasační stížnosti bylo rozhodováno samostatně (usnesení Městského soudu v Praze, č. j. -41, a navazující usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. ); ústavní stížnost proti těmto rozhodnutím byla odmítnuta (

sp. zn.

).

Soudce zpravodaj tak s ohledem na shora uvedené návrh dle ustanovení bez jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. listopadu 2008

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj