Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1922/08

Ústavní soud rozhodl soudcem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky společnosti WINDSTORM, spol. s r. o., se sídlem Brno, Šumavská 416/15, zastoupené Mgr. Liborem Špundou, advokátem se sídlem Olomouc, Fibichova 1141/2, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 4. 2008, čj. - 126, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Svou ústavní stížností stěžovatelka navrhla zrušení shora označeného rozhodnutí, vydaného v řízení o vrácení poskytnutého plnění na základě smlouvy o dílo.

Před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, Ústavní soud zkoumá, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále " "). Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že proti shora uvedenému rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci podala dovolání. Podle zjištění Ústavního soudu bylo dovolání stěžovatelky podáno dne 1. srpna 2008 a dosud o něm nebylo rozhodnuto.

Ústavní stížnost tvoří, podle písm. d) y ČR, procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv, ve vztahu subsidiarity. Subsidiarita ústavní stížnosti se odráží v požadavku vyčerpání všech prostředků v řízení před jednotlivými orgány veřejné moci, jež právní řád jednotlivci poskytuje. Nachází výraz v institutu nepřípustnosti ústavní stížnosti podle . Důvodem subsidiarity jsou i kompetence Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti ( y), tedy orgánu, který poskytuje ochranu základním právům jednotlivce teprve tehdy, pokud základní práva nebyla respektována ostatními orgány veřejné moci.

V subsidiaritě ústavní stížnosti se realizuje v konkrétní a praktické podobě ústavní princip dělby moci mezi jednotlivými orgány veřejné moci. Pokud právní předpis stanoví, že v určité procesní situaci je příslušný k rozhodování konkrétní orgán, bylo by zásahem do jeho pravomoci a porušením principu dělby moci, pokud by jiný orgán rozhodoval, aniž by byla dána možnost příslušnému orgánu k realizaci jeho pravomoci.

Podle ustanovení , je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To neplatí pouze pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení [v praxi se jedná zjevně o postup dovolacího soudu podle ].

Posledně uvedený případ znamená, že v případě, kdy jednotlivec mimořádný opravný prostředek neuplatnil, nelze ústavní stížnost za takové situace odmítnout pro nepřípustnost. Pokud však stěžovatel mimořádný opravný prostředek uplatnil a bylo o něm rozhodnuto tak, že nebyl přípustný, je podle stěžovateli zachována lhůta k podání ústavní stížnosti proti předcházejícím rozhodnutím obecných soudů.

Pokud tedy stěžovatelka podala ústavní stížnost souběžně s tímto opravným prostředkem, probíhá před obecnými soudy (konkrétně před Nejvyšším soudem ČR) příslušné řízení, v jehož rámci se může domáhat ochrany i svých ústavně zaručených práv a svobod. Není tak důvodu pro to, aby Ústavní soud ve věci souběžně rozhodoval. V takovém případě by nepřípustně zasáhl do rozhodování obecných soudů.

Z výše uvedených důvodů soudce zpravodaj ústavní stížnost odmítl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, podle ustanovení , jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. října 2008

František Duchoň

soudce Ústavního soudu