Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2569/08

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti M. L., zastoupeného JUDr. Petrem Ritterem, advokátem Advokátní kanceláře Ritter - Šťastný, se sídlem v Olomouci, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. ze dne 22. července 2008, a usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 31. ledna 2008, za účasti 1) Vrchního soudu v Olomouci a 2) Krajského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a Mgr. J. H., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá .

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 13. října 2008 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, z nichž byl usnesením soudu prvého stupně jednak přibrán do řízení jako účastník J. H., byl zamítnut návrh stěžovatele na zrušení výmazu Podniku bytového a tepelného hospodářství Vyškov, státní podnik v likvidaci, a na obnovení likvidace, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno usnesení soudu prvého stupně v napadené části. Je přesvědčen, že napadenými rozhodnutími bylo zasaženo do jeho práv zaručených mu podle , a 3, , a y, a podle , , a d.

2. Ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat meritem ústavní stížnosti, je vždy povinen přezkoumat všechny formální - procesní náležitosti. Řízení o ústavní stížnosti je mimo jiné postaveno na principu subsidiarity. To znamená, že ústavní stížnost může být podána teprve tehdy, když byly (bez úspěchu) vyčerpány všechny ostatní procesní prostředky, které poskytuje k ochraně práva, v opačném případě je ústavní stížnost zásadně nepřípustná podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Za prostředky k ochraně práva poskytnuté zákonem jsou přitom podle zákona rozuměny řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiné opravné prostředky k ochraně práva, s nimiž je spojeno zahájení soudního, správního, nebo jiného právního řízení.

3. Stěžovatel předně uvedl, že proti usnesení odvolacího soudu podává současně dovolání z důvodu dle , neboť je přesvědčen, že napadeným rozhodnutím je řešena právní otázka, která dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, a navíc napadené rozhodnutí řeší tuto otázku v rozporu s hmotným právem. Ústavní stížnost tedy podal z procesní opatrnosti.

4. Ústavní soud ze spisu Krajského soudu v Brně, sp. zn. , zjistil, že stěžovatel skutečně souběžně s ústavní stížností a tudíž včas podal k poštovní přepravě dovolání, které může být s ohledem na okolnosti daného případu dovolacím soudem odmítnuto jako nepřípustné z důvodů závisejících na jeho uvážení. Jako otázka zásadního právního významu byla v tomto dovolání předložena jednak aplikovatelnost § 75b odst. 2 obchodního zákoníku na státní podnik a dále otázka, zda v předchozím řízení existovala překážka litispendence.

5. Je tedy zřejmé, že stěžovatel zvolil možnost podání tzv. nenárokového odvolání, což vylučuje možnost projednání a rozhodnutí souběžně podané ústavní stížnosti, jak bylo vyloženo výše. Přitom stěžovatel netvrdil a Ústavní soud ani sám z okolností daného případu nevyvodil, že by ústavní stížnost svým významem podstatně přesahovala vlastní zájmy stěžovatele a nepřipadá v úvahu, že by v řízení o podaném dovolání nyní docházelo k jakýmkoliv průtahům.

6. Proto Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona pro nepřípustnost. Nad rámec toho Ústavní soud dodává, že v souladu s § 72 odst. 4 zákona bude možné o nově podané ústavní stížnosti ve věci stěžovatele rozhodnout tehdy, když bude stěžovatelem podané dovolání odmítnuto pro nedostatek zásadního významu po právní stránce.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. října 2008

JUDr. Jiří Nykodým

soudce zpravodaj