Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2589/08

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Marka Neustupného, správce konkurzní podstaty úpadce G BAU, spol. s r. o., se sídlem v Mariánských Lázních, U Mlékárny 290, bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -245 ze dne 17. června 2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností se stěžovatel u Ústavního soudu domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost má všechny formální náležitosti a zda jsou splněny i ostatní předpoklady jejího meritorního projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), přičemž zjistil, že stěžovatel není právně zastoupen advokátem ( ) a dospěl k závěru, že se jedná o nepřípustný návrh ( ).

Jak Ústavní soud z ústavní stížnosti a dotazem u Krajského soudu v Plzni zjistil, podal stěžovatel proti v záhlaví citovanému rozhodnutí v zákonné lhůtě souběžně dovolání, o němž doposud nebylo Nejvyšším soudem rozhodnuto.

Dle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

Z uvedeného ustanovení je patrné, že ústavní stížnost podle písm. d) y ČR představuje zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv a svobod, ve vztahu subsidiarity. Jak totiž konstatoval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 13. 7. 2000,

sp. zn.

(publ. in: Sbírka nálezů a usnesení ÚS, svazek 19, nález č. 111), ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tom rámci zejména obecné justice; Ústavní soud představuje v této souvislosti ultima ratio, institucionální mechanizmus, jenž nastupuje v případě selhání všech ostatních. K základním zásadám, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří proto zásada subsidiarity, dle níž je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje ( ve spojení s a odst. 4 ), nejsou-li dány (zvláštní) důvody přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ustanovení .

Jak bylo výše uvedeno, stěžovatel podal dovolání, o němž nebylo dosud Nejvyšším soudem rozhodnuto. Jestliže pak podal ústavní stížnost souběžně s takovýmto mimořádným prostředkem a před obecnými soudy tedy probíhá příslušné řízení, v jehož rámci se může domáhat ochrany i svých ústavně zaručených práv a svobod, je ústavní stížnost nepřípustná.

Za této situace, kdy ústavní stížnost byla shledána nepřípustnou, nepřistoupil Ústavní soud k odstraňování vady, jíž podaná ústavní stížnost trpí, když stěžovatel není zastoupen advokátem. Odstraněním této vady by se nemohlo na nutnosti návrh z výše specifikovaného důvodu odmítnout nic změnit.

S ohledem na uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než postupovat podle a na jeho základě soudkyní zpravodajkou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. října 2008

Vlasta Formánková

soudkyně zpravodajka