Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2333/08

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Z. S., proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 4. 9. 2008, č. j. -407, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti stěžovatel napadá v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu, jímž bylo vysloveno, že Ústav - Psychiatrická léčebna Brno, Húskova 2, Brno - Černovice, "není vyloučen z projednávání" stěžovatelovy občanskoprávní věci. Polemizuje s jeho odůvodněním, a setrvává na argumentaci, vtělené do návrhu, jímž vydání tohoto rozhodnutí inicioval.

Z ústavní stížnosti a ze sdělení Okresního soudu v Hradci Králové se podává, že před tímto soudem je k návrhu stěžovatele vedeno řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům, a v jeho rámci byl k podání příslušného znaleckého posudku ustanoven výše označený ústav. Proti tomu stěžovatel brojil návrhem, o kterém soud rozhodl napadeným usnesením.

V řadě svých rozhodnutí Ústavní soud konstatoval, že charakteristickým znakem ústavní stížnosti je její subsidiarita, což znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat až poté, co je řízení ve věci samé pravomocně skončeno, resp. kdy již není možno ochranu subjektivních práv uplatňovat dalšími procesními prostředky, případně v jiném řízení. Dílčí (procesní) rozhodnutí soudu či jiných orgánů veřejné moci jsou napadnutelná ústavní stížností v zásadě jen tehdy, zasahují-li nejen nepřípustně, nýbrž i napříště nezhojitelně do základních práv a svobod stěžovatele. Rovněž tak z principu minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů plyne zdrženlivý přístup Ústavního soudu k "dohledu" nad dosud neskončeným řízením. Ostatně ochrana ústavnosti není pouze posláním Ústavního soudu, nýbrž povinností všech orgánů veřejné moci; Ústavní soud představuje zde institucionální mechanismus až poslední.

Řečené se podává z ustanovení , podle nějž je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Uvedeným zásadám ústavněprávního přezkumu stěžovatelova ústavní stížnost nevyhovuje zcela očividně; směřuje totiž - právě - proti pouhému procesnímu rozhodnutí, vydanému v probíhajícím řízení.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Nebude-li stěžovateli vyhověno ve věci samé, a bude-li mít za to, že se tak stalo následkem okolností, tvrzených v ústavní stížnosti, má k dispozici opravné prostředky v režimu občanskoprávního procesu; teprve po jejich vyčerpání se mu může otevřít cesta k Ústavnímu soudu, bude-li způsobilý doložit, že postupem a rozhodnutími obecných soudů byla dotčena jeho ústavně zaručená práva.

Ústavní soud nepřehlédl, že stěžovatelův návrh trpí řadou formálních a obsahových nedostatků (srov. ustanovení , ) a že pro řízení před Ústavním soudem není stěžovatel zastoupen advokátem (srov. ustanovení , ). K odstranění zmiňovaných vad však Ústavní soud stěžovatele nevyzýval, neboť ani jejich náprava by nic nemohla změnit na tom, že ústavní stížnost není přijatelná k meritornímu projednání.

Z výše vyložených důvodů nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle jako nepřípustnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. října 2008

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj