Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2228/08

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky T. L. A. H., zastoupené Mgr. Robertem Hodankem, advokátem se sídlem v Praze 8, Wichterlova 2372/8, proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru živnostenského a občanskosprávního, ze dne 14. 7. 2007 (správně 14. 7. 2008) č. j. S-MHMP 334074/2008 a usnesení Úřadu městské části Praha 8, odboru občansko - správního, ze dne 13. 5. 2008 č. j. SZ MCP8 061490/2008, MCP8 061649/2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 2. 9. 2008, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí správních orgánů, a to s odkazem na údajné porušení a 3, , 2 a 4, základních práv a svobod (dále jen " ").

Z ústavní stížnosti a přiloženého rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že shora uvedeným usnesením Úřad městské části Praha 8, odbor občansko - správní, podle ustanovení přerušil správní řízení ve věci žádosti rodičů nezletilého T. H. o zápis druhého jména "Andrews" do matriční knihy narození vedené ÚMČ Praha 8 na dobu stanovenou ve výzvě k odstranění nedostatku žádosti, tj. 60 dnů ode dne doručení výzvy, a současně uvedl, že nebude-li vytýkaný nedostatek žádosti ve stanovené lhůtě odstraněn, bude správní řízení ve věci zastaveno podle ustanovení . Proti uvedenému rozhodnutí podala stěžovatelka a její manžel odvolání, které bylo Magistrátem hlavního města Prahy, odborem živnostenským a občanskoprávním v záhlaví citovaným rozhodnutím zamítnuto a odvoláním napadené usnesení bylo potvrzeno.

Ústavní soud předtím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost dle písm. d) y ČR tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod. Z ustanovení , 3, 4 a , lze vyvodit, že ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně práv, který je možno zásadně využít po vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje. Přímo v ustanovení je vyjádřen formální obsah principu subsidiarity jako jednoho z pojmových znaků ústavní stížnosti, tedy že ústavní stížnost je nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Na druhé straně lze z principu subsidiarity vyvodit i jeho materiální obsah, který spočívá v samotné působnosti Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti ( y ČR), který poskytuje ochranu základním právům a svobodám jednotlivce teprve tehdy, pokud tato práva a svobody nebyly respektovány ostatními orgány veřejné moci. V subsidiaritě ústavní stížnosti se fakticky projevuje ústavní princip dělby moci mezi jednotlivými orgány veřejné moci.

V daném případě stěžovatelka podala ústavní stížnost za situace, kdy správní řízení ve věci ještě není skončeno, neboť napadenými rozhodnutími správních orgánů bylo pouze přerušeno. Je bez pochyby, že se v projednávané věci jedná o procesní rozhodnutí, kterými správní orgány vedou účastníky řízení k odstranění vad jejich podání, a za tím účelem pouze na určitou dobu přerušují řízení. Takovým rozhodnutím tedy řízení před správními orgány nemůže být pravomocně rozhodnuto a ukončeno. K tomu dojde následně, a to buď rozhodnutím o zastavení řízení pro nedoplnění vad podání, anebo rozhodnutím ve věci samé, proti kterým budou opět přípustné opravné prostředky, a to jak v režimu před správními orgány, tak následně v režimu před správními soudy. Stěžovatelce je rovněž zachována možnost podat proti budoucímu konečnému rozhodnutí ve věci ústavní stížnost.

Ústavní soud má z výše uvedených důvodů za to, že stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje; tomu odpovídají i důsledky, jež předjímá výše citované ustanovení .

Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost z výše uvedených důvodů odmítnout podle jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.

V Brně dne 16. října 2008

Stanislav Balík

soudce zpravodaj