Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1586/08

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky I. D., zastoupené JUDr. Ladislavou Palatinovou, advokátkou se sídlem Kroměříž, Vejvanovského 468, proti usnesení Policie ČR, Okresního ředitelství Kroměříž, obvodního oddělení, ze dne 27. 3. 2008, čj. ORKM-175-18/TČ-2008-13, a usnesení Okresního státního zastupitelství v Kroměříži ze dne 24. 4. 2008, čj. 1 ZN 586/2008 - 9, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včasnou ústavní stížností stěžovatelka navrhla zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Označeným usnesením Policie ČR byla odložena věc podezření ze spáchání trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1 TrZ a usnesením Okresního státního zastupitelství v Kroměříži byla stížnost stěžovatelky proti usnesení Policie ČR zamítnuta.

V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že dne 28. 1. 2008 podala u Policie ČR, Okresního ředitelství Kroměříž, trestní oznámení na O. J. ve věci podezření ze spáchání trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1 TrZ. Po svém šetření vydala Policie, dne 27. 3. 2008, usnesení, kterým věc odložila. Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka stížnost, kterou Okresní státní zastupitelství v Kroměříži zamítlo jako nedůvodnou. Podle stěžovatelky tak došlo, ze strany Policie ČR a Okresního státního zastupitelství v Kroměříži, k porušení jejích základních práv podle a y ČR a , , 2 d.

Z ústavní stížnosti a z připojených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že usnesením Policie ČR, Okresního ředitelství Kroměříž, obvodního oddělení, ze dne 27. 3. 2008, čj. ORKM-175-18/TČ-2008-13, byla odložena věc podezření ze spáchání trestného činu "pomluva" podle ustanovení § 206 odst. 1 TrZ, kterého se měla dopustit podezřelá O. J., neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak.

Shora označeným usnesením Okresního státního zastupitelství v Kroměříži, ze dne 24. 4. 2008, byla stížnost stěžovatelky proti uvedenému usnesení Policie ČR zamítnuta. Z odůvodnění vyplývá, že policejní orgán provedl v souladu s trestním řádem prověřování v rozsahu nezbytném pro řádné objasnění věci a zjistil skutkový stav, o kterém nelze mít pochybnosti. Nedošlo tedy k naplnění ani objektivní, ani subjektivní stránky trestného činu pomluvy, který měl být O. J. spáchán.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Stěžovatelka nesouhlasí se závěry šetření policejního orgánu a státního zastupitelství, polemizuje s jejich právními závěry. Stále tvrdí, že vůči ní byl spáchán trestný čin pomluvy, za který má být jeho pachatelka trestně stíhána.

Podle písm. d) y ČR je Ústavní soud oprávněn rozhodovat o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem České republiky.

Ústavní soud již dříve judikoval, že "z a y lze dovodit charakteristický znak moderního právního státu, podle kterého vymezení trestného činu, stíhání pachatele a jeho potrestání je věcí vztahu mezi státem a pachatelem trestného činu. Stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda byl trestný čin spáchán. Úprava těchto otázek v trestním řádu o dané věci tyto zásady neporušuje a žádné základní právo stěžovatele na takový druh "satisfakce" v ústavní rovině ve smyslu písm. d) y ČR nezakládá" (viz např. usnesení

sp. zn.

, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 7, Praha, C.H.Beck 1997, str. 343 a násl.). Jinými slovy, ústavně zaručené subjektivní právo fyzické nebo právnické osoby na to, aby jiná osoba byla trestně stíhána, neexistuje.

Přijímání a prověřování trestních oznámení upravuje trestní řád v ustanovení § 158 a násl. Dojde-li státní zástupce nebo policejní orgán k závěru, že ve věci nejde o podezření z trestného činu, věc usnesením odloží, jestliže není na místě vyřídit věc jinak (§ 159a odst. 1 trestního řádu). Usnesení o odložení věci se doručuje poškozenému, který může proti usnesení podat stížnost (§ 159a odst. 5 trestního řádu). Při prověřování trestních oznámení postupují orgány činné v trestním řízení podle zásady oficiality (§ 2 odst. 4 trestního řádu). To znamená, že musí z vlastní iniciativy učinit všechna potřebná opatření k odhalení trestných činů a zjištění jejich pachatelů (§ 158 odst. 1 trestního řádu). V dané trestní věci bylo konstatováno, že se nejedná o trestný čin a věc byla usnesením odložena.

Podle názoru Ústavního soudu a jeho ustálené judikatury (např. usnesení

sp. zn.

) způsob prověřování oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nelze z pohledu ústavněprávního zahrnout pod základní práva, garantovaná (resp. ) y. Z tohoto důvodu byla ústavní stížnost stěžovatelky odmítnuta podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. října 2008

Ivana Janů

předsedkyně I. senátu Ústavního soudu