Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1928/08

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti P. P., zastoupeného JUDr. Eliškou Francovou, advokátkou Advokátní kanceláře v Hradci Králové, Dlouhá 109, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 11. 2007 sp. zn. a rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 28. 2. 2007 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozsudků okresního a krajského soudu, kterými měla být dle jeho tvrzení porušena jeho základní práva, chráněná a d (dále jen ).

V ústavní stížnosti stěžovatel rozvádí, v čem spatřuje nesprávnost skutkových a právních závěrů nalézacího i odvolacího soudu a vyjadřuje přesvědčení, že dle jeho názoru bylo dovolání, odmítnuté Nejvyšším soudem jako opožděné, podáno včas.

Ústavní soud nejdříve posoudil, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") umožňující její meritorní projednání.

Z obsahu připojených rozhodnutí, napadených ústavní stížností, vyplývá, že rozsudkem odvolacího soudu byl změněn rozsudek soudu prvého stupně, kterým bylo rozhodnuto o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem. Proti rozsudku odvolacího soudu tedy bylo, jak byl stěžovatel správně poučen, přípustné dovolání. Stěžovatel dovolání sice podal, avšak dle zjištění soudu opožděně, neboť dovolání proti rozsudku odvolacího soudu doručenému stěžovateli uložením dne 14. 12. 2007 bylo podáno až dne 18. 2. 2007, tedy po marném uplynutím dvouměsíční lhůty.

Z ustanovení , 3 a 4 , o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů (dále jen ) vyplývá, že ústavní stížnosti lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Dle § 75 citovaného zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4).

Z výše uvedeného je zřejmé, že posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, bylo dovolání jako mimořádný opravný prostředek, jehož přípustnost vyplývala ze zákona [ ]. Stěžovatel uvedený procesní prostředek sice podal, avšak nikoliv řádně, ale opožděně, a z uvedeného důvodu nemohlo být o dovolání rozhodnuto. Poslední opravný prostředek tedy nebyl ve smyslu požadavků daných ust. a ust. vyčerpán.

Ústavní soud podotýká, že stěžovatel sice zmiňuje, že dovolání bylo podáno včas, avšak bez jakékoliv bližší argumentace a zejména, aniž by vlastní rozhodnutí Nejvyššího soudu napadl ústavní stížností.

V daném případě nelze tedy odvíjet lhůtu pro podání ústavní stížnosti proti rozhodnutím nalézacího a odvolacího soudu od doručení rozhodnutí o odmítnutí dovolání, neboť se nejednalo o opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4), ale přípustnost dovolání vyplývala ze zákona a mimořádný opravný prostředek musel být řádně vyčerpán před podáním ústavní stížnosti.

Z výše uvedených o důvodů Ústavní soud návrh stěžovatele odmítl dle ustanovení , jako návrh nepřípustný, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. října 2008

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj