Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 860/08

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele M. R., zastoupeného advokátem JUDr. Zdeňkem Juřinou se sídlem Krausova 605/6, 199 00 Praha 9, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2008, č. j. -640, a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2006, č. j. -578, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze (dále jen "KS") usnesením ze dne 12. 12. 2006, č.j. -578, odmítl podle odvolání stěžovatele proti usnesení Okresního soudu v Kolíně (dále jen "OS") ze dne 28. 6. 2006, č. j. -540, jímž OS udělil za nejvyšší podání 9.300.000,- Kč vydražitelům (JUDr. B. J., I. J., R. T. a L. T.) příklep k nemovitostem v k. ú. Kolín, zapsaným na LV č. 5451 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj se sídlem v Praze, katastrální pracoviště Kolín.

Podle citovaného usnesení okresního soudu podal stěžovatel v den dražebního jednání návrh na zrušení jednání s tím, že podal žalobu na vyloučení prodávané nemovitosti z výkonu rozhodnutí. OS poukázal na to, že takovou žalobu může podat pouze manžel povinného či nějaká další osoba, sám oprávněný ji však podat nemůže. Tato žaloba tedy nebude mít úspěch a proto OS dražební jednání neodročil.

KS v odůvodnění svého usnesení uvedl, že dražební vyhláška byla doručena stěžovateli dne 25. 5. 2006. Stěžovatel se zúčastnil dražby konané dne 28. 6. 2006, námitky proti udělení příklepu nevznesl a vzhledem k tomu není osobou oprávněnou podat odvolání podle KS k otázce vylučovací žaloby poukázal na to, že ji podal stěžovatel (povinný), tedy osoba, která nemá aktivní legitimaci k jejímu podání, OS zcela správně jako předběžnou otázku posoudil to, že takové žalobě nemůže soud vyhovět, a pokračoval v dražebním jednání. V závěru svého rozhodnutí KS uvedl, že "proti tomuto usnesení není dovolání přípustné".

Nejvyšší soud (dále jen "NS") usnesením ze dne 17. 1. 2008, č. j. -640, stěžovatelovo dovolání odmítl jako nepřípustné. NS v odůvodnění odkázal na vlastní usnesení ze dne 3. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 196, sešit 10, ročník 2002, podle něhož dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání neoprávněné osoby ( ), není podle ve znění platném od 1. 1. 2001 přípustné. Proto NS, aniž by se zabýval dovolacími námitkami, dovolání odmítl ( věta první, ).

Stěžovatel v ústavní stížností, v níž se domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2008, č. j. -640, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2006, č. j. -578, provedl rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a uvedl, že usneseními obecných soudů byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva na nedotknutelnost bydlení podle d (dále jen " ") a na spravedlivý proces a soudní ochranu podle čl 36 odst. 1 y; odvolal se především na to, že "dosavadní postup obecných soudů není v souladu s ustanovením , která upravují vlastní stádia výkonu rozhodnutí. Soudy nepřihlíží k ustanovení ".

Ústavní soud poukazuje především na skutečnost, že stěžovatel sice dovozoval přípustnost dovolání z ustanovení , avšak - jak vyplývá z odůvodnění napadeného usnesení NS - jednalo se o uplatnění tzv. nezpůsobilých dovolacích důvodů, ve kterých NS prostor pro jakékoliv "uvážení" nemá. NS ostatně výslovně a s odkazem na vlastní judikaturu konstatoval, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání neoprávněné osoby, není podle ve znění platném od 1. 1. 2001 přípustné. (Totéž uvedl v závěru napadeného usnesení i Krajský sodu v Praze.) NS se proto nezabýval ani dovolacími námitkami. Ústavní soud nemá důvod cokoli měnit na této argumentaci. Navíc připomíná i vlastní judikaturu, podle níž - v obdobných případech - nelze počítat zákonnou 60denní lhůtu k podání ústavní stížnosti podle až od doručení rozhodnutí dovolacího soudu (usnesení ze dne 31. 5. 2007,

sp. zn.

). Za daného procesního stavu, kdy stěžovateli nesvědčí dobrodiní ustanovení , bylo tedy třeba šedesátidenní lhůtu pro podání ústavní stížnosti počítat nikoli od doručení rozhodnutí dovolacího soudu, nýbrž již od doručení rozhodnutí soudu odvolacího ( ). Ústavní stížnost byla v souzené věci navíc podána až poté, co rozhodl NS o podaném dovolání.

Ústavní soud ze spisového materiálu zjistil, že napadené usnesení KS ze dne 12. 12. 2006, č. j. -578, bylo stěžovateli doručeno dne 9. 1. 2007.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

Od doručení napadeného usnesení KS do rukou stěžovatele do dne (osobního) podání ústavní stížnosti 4. 4. 2008 uplynula doba podstatně delší, než připouští.

Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem odmítl [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. října 2008

Vojen Güttler

soudce zpravodaj