Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1560/08

Ústavní soud rozhodl dne 30. září 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelek 1) J. G. a 2) J. G., zastoupených JUDr. Martinem Mikyskou, advokátem se sídlem v Malé Skále čp. 397, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 4. 2008 č. j. -240, Městského soudu v Praze ze dne 13. září 2006 č. j. -219 a Obvodního soudu pro Prahu I ze dne 12. září 2005 č. j. -186, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelky se domáhaly zrušení výše označeného rozsudku, kterým bylo zamítnuto jejich dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil mezitímní rozsudek o opodstatněnosti žaloby pozůstalých na náhradu škody způsobené zemřelému při práci, a to v rozsahu poloviny základu nároku. Vyslovily přesvědčení, že nejen rozhodnutím Nejvyššího soudu, ale také rozsudkem Městského soudu v Praze a předchozím rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo porušeno jejich právo na spravedlivý proces, zakotvené v a násl.d (dále jen ""), když nebyly provedeny všechny potřebné důkazy o pracovních podmínkách u zaměstnavatele zemřelého. Z uvedených důvodů navrhly zrušení všech rozhodnutí, která se odpovědností žalovaného za úraz zemřelého zabývala.

Dle ustanovení senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně konstatoval, že není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, není vrcholem jejich soustavy a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, to ovšem jen potud, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy pátéy. Kromě toho Ústavní soud v uvedené souvislosti ve své judikatuře zaujal stanovisko, podle kterého z ústavního principu nezávislosti soudů (y) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů ( ); jestliže obecné soudy respektují kautely dané ustanovením , nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů provedené obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval.

Uvedené konstatování se plně vztahuje i na posuzovanou věc. Nalézací i odvolací soud, jakož i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. dubna 2008 č. j. -240, při posuzování předmětné věci respektovaly kautely plynoucí z , svoje rozhodnutí řádně, přiléhavě a vyčerpávajícím způsobem odůvodnily, přičemž reagovaly na argumentaci, která je shodná s obsahem ústavní stížnosti. Napadeným rozhodnutím pak soud dovolací neporušil ani zákaz libovůle (, 4y, , 3y) ani základní právo na řádný proces ( a násl.y).

Z těchto důvodů nutno považovat návrh stěžovatelek na zrušení v ústavní stížnosti napadeného rozhodnutí za zjevně neopodstatněný, čímž byl naplněn důvod jeho odmítnutí podle , ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. září 2008

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu