Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2257/07

Ústavní soud rozhodl soudcem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky: Scholz Stahlzentrum - Ost GmbH (v likvidaci), se sídlem Spolková republika Německo, Waidhaus, zastoupené Pavlem Pravdou, advokátem společnosti Bnt - pravda, noack & partner, v. o. s., se sídlem Praha 1, Vodičkova 37/707, Praha 1, proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 21. 12. 2006, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Svou ústavní stížností stěžovatelka navrhla zrušení shora označeného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6, vydaného v řízení o neúčinnost právního úkonu. Tvrdí, že v uvedeném řízení, zakončeném napadeným usnesením, jí nebylo přiznáno postavení vedlejšího účastníka, nebylo jí umožněno nahlédnout do spisu a usnesení jí bylo doručeno pouze v německém jazyce. Má za to, že v uvedené věci nebyla dána pravomoc českých soudů ani věcná příslušnost obvodního soudu. Došlo tak k zásahu do jejího práva na zákonného soudce podle d (dále " "). Výše zmíněným rozhodnutím tak bylo zasaženo do jejího práva na soudní ochranu a práva na veřejné projednání věci podle a d.

II.

Ústavní soud předtím než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále " "). Ústavní stížnost tvoří, podle písm. d) y ČR, procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv, ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti není a z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, tedy i obecné justice. Ústavní soud představuje v této souvislosti ultima ratio, tedy institucionální mechanizmus, jenž nastupuje až po vyčerpání všech ostatních. K základním zásadám, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří proto zásada subsidiarity, podle níž je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje.

Podle ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). Jak Ústavní soud zjistil, stěžovatelka podala, dne 8. 8. 2008, dovolání. O jejím dovolání dosud nebylo rozhodnuto.

Stěžovatelka tedy podala ústavní stížnost souběžně s dovoláním, na základě kterého dosud probíhá před obecnými soudy řízení, v jehož rámci se může domáhat ochrany i svých ústavně zaručených práv a svobod. Není tak důvodu pro to, aby Ústavní soud, v rozporu s výše popsaným principem subsidiarity, jakož i principem minimalizace zásahů do činnosti obecných soudů, do doby, než řízení o dovolání bude ukončeno, ve věci souběžně rozhodoval. Ústavní soud by tak mohl nepřípustně zasáhnout do rozhodování obecných soudů, v tomto případě Nejvyššího soudu. Není rovněž ani důvod pro to, aby Ústavní soud vyčkával se svým rozhodnutím až do vydání rozhodnutí dovolacího soudu, neboť stěžovatelka může eventuálně podat ústavní stížnost i po rozhodnutí o podaném dovolání. Rozhodnutí dovolacího soudu nelze předjímat a ústavní stížnost je za této situace předčasná.

Z důvodů výše uvedených tak soudce zpravodaj ústavní stížnost, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, podle ustanovení odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. září 2008

František Duchoň

soudce Ústavního soudu