Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1977/08

Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu stěžovatele R. Š., zastoupeného JUDr. Igorem Andrýskem, advokátem se sídlem Brno, Mezírka 1, proti opatření místopředsedy Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2008 ve věci vedené pod sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 6. 8. 2008 se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí místopředsedy Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2008, jímž byla věc vedená pod sp. zn. přidělena předsedovi senátu Mgr. Aleši Novotnému. Stěžovatel v tomto postupu spatřuje porušení svého práva na zákonného soudce dle d (dále jen " "), neboť předsedkyní senátu 50 T Krajského soudu v Brně je JUDr. Halina Černá a o přidělení věci Mgr. Aleši Novotnému bylo údajně rozhodnuto v rozporu s pravidly obsaženými v rozvrhu práce. Na podporu svého tvrzení stěžovatel poukazuje na nálezy Ústavního soudu

sp. zn.

a

sp. zn.

.

Dotazem u Krajského soudu v Brně bylo zjištěno, že řízení vedené pod sp. zn. nebylo doposud pravomocně skončeno. Dne 14. 7. 2008 byl vyhlášen odsuzující rozsudek, který prozatím nebyl písemně vyhotoven.

Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny formální podmínky pro její projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a to včetně podmínek daných jeho ustanovením .

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel před jejím podáním všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Musí tedy nastat situace, kdy se stěžovatel již nemůže domáhat ochrany svých základních práv a svobod jiným zákonným způsobem. V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná. Je tomu tak proto, že Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou založeny především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tj. procesními prostředky vyplývajícími z příslušných procesních norem upravujících konkrétní řízení.

Z obsahu předložené ústavní stížnosti a ze sdělení Krajského soudu v Brně je zřejmé, že řízení v dané věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. není doposud pravomocně skončeno a nachází se ve stádiu po vyhlášení nepravomocného odsuzujícího rozsudku. Stěžovatel má tedy možnost svá procesní práva včetně námitky, že byl odňat svému zákonnému soudci, uplatnit v odvolacím řízení, popř. v řízení dovolacím. Teprve po vyčerpání všech zákonných procesních prostředků, až bude řízení definitivně ukončeno, může případně stěžovatel za podmínek stanovených zákonem podat ústavní stížnost a domáhat se tak ochrany svých ústavně zaručených základních práv nebo svobod v řízení před Ústavním soudem (srov. též usnesení

sp. zn.

ze dne 22. 1. 2002 řešící stejnou problematiku).

Poukaz stěžovatele na nálezy

sp. zn.

a

je nepřípadný, neboť v obou zmiňovaných věcech Ústavní soud přezkoumával konečné rozhodnutí (v prvním případě rozhodnutí stížnostního soudu vydané ve vazebním řízení, ve druhém případě rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání proti rozsudku odvolacího soudu), kdy na rozdíl od nyní projednávané věci již nebylo možné zjištěnou protiústavnost, tj. porušení práva na zákonného soudce, napravit jiným způsobem, tj. zákonnými procesními prostředky.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení odmítnout jako nepřípustný návrh.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. září 2008

Stanislav Balík

soudce zpravodaj