Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1438/08

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti R. V., zastoupeného JUDr. Milanem Bedrošem, advokátem Advokátní kanceláře v Brně, Pekárenská 12, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. března 2008 sp. zn. -8 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. února 2008 sp. zn. -3 a návrhu na přiznání náhrady nákladů řízení před Ústavním soudem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel, s odvoláním na porušení , a 2, d (dále jen), , a y ČR a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, požaduje zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, jimiž byl odmítnut návrh, kterým se domáhal rozhodnutí o hrozícím úpadku a povolení oddlužení.

Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené zákonem , o Ústavním soudu (dále jen ), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.

Z ústavní stížnosti i obsahu napadených rozhodnutí je zřejmé, že návrh stěžovatele byl soudem prvního stupně dle zák č. odmítnut, neboť neobsahoval všechny náležitosti a byl nesrozumitelný. Odvolací soud prvostupňové rozhodnutí jako věcně správné potvrdil a poučil stěžovatele o možnosti podat dovolání. Dle sdělení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 7. 2008 stěžovatel dovolání podal a spis byl postoupen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí.

Podle ust. je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( cit. zák); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( cit.zák.). V tomto ustanovení se promítá zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná.

V projednávané věci stěžovatel napadá rozhodnutí odvolacího soudu, které však není rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje. Za takový prostředek je třeba považovat dovolání, jehož přípustnost v dané věci vyplývá z ust.

Stěžovatel sice dovolání k Nejvyššímu soudu podal, nicméně doposud o něm nebylo pravomocně rozhodnuto. Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou dle , neboť stěžovatel doposud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu právní řád k ochraně jeho práv poskytoval.

Požadavku na přiznání nákladů řízení před Ústavním soudem dle vyhl. č. 177/1994 Sb. ve znění vyhl. č. , nebylo možné vyhovět dle ust. , neboť ústavní stížnost byla odmítnuta. Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti pro nepřípustnost Ústavní soud ani neshledal důvod pro přiznání náhrady nákladů řízení dle citovaného zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. srpna 2008

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj