Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 770/08

Ústavní soud rozhodl dne 15. července 2008 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Vladimíra Kůrky o ústavní stížnosti J. M., zastoupeného Mgr. Simonou Toutovou, advokátkou, AK Bohumínská 1950/5, 733 01 Karviná - Fryštát, proti usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 31. 8. 2007 č. j. -30 a Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2007 č. j. -38, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve své ústavní stížnosti stěžovatel žádá zrušení v záhlaví uvedených usnesení obecných soudů s tím, že jimi měla být dotčena jeho ústavně garantovaná práva na soudní ochranu podle hlavy páté d (dále jen " "), zejména článek 36 odst. 1, článek 37 odst. 2 a článek 38 odst. 2, s přihlédnutím k článku 90 y a k článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Z podané ústavní stížnosti a z přiložených usnesení obecných soudů zjistil Ústavní soud, že Okresní soud v Kolíně usnesením ze dne 31. 8. 2007 č. j. -30 zastavil řízení, jež stěžovatel zahájil dne 28. 12. 2006 žalobou o uložení povinnosti zaplatit mu peněžitou částku žalovanou obchodní společností BRUPOLL, s. r. o. Nalézací soud konstatoval, že v době podání žaloby byla již žalovaná vymazána z obchodního rejstříku, čímž ztratila právní subjektivitu, jejíž nedostatek představuje neodstranitelnou překážku řízení. Krajský soud v Praze usnesením ze dne ze dne 30. 11. 2007 č. j. -38 usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Uvedl, že nalézací soud pochybil, když nerozhodl o stěžovatelově žádosti o ustanovení zástupce podle ustanovení , nicméně toto pochybení nemělo vliv na výsledek řízení, neboť ustanovení zástupce by nebylo účelné, poněvadž žádný zástupce by nemohl ochránit stěžovatele takovým způsobem, aby řízení nebylo zastaveno.

Stěžovatel poukazuje na skutečnost, že okresní soud zjistil nedostatek podmínky řízení teprve po osmi měsících, ačkoli v průběhu daného řízení jednou rozhodoval, a to o zastavení řízení ve vztahu k žalobkyni H. P., a mohl tak nedostatek podmínky řízení zjistit. Dále nalézací soud bezdůvodně nerozhodl o žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce a teprve poté, co zjistil nedostatek podmínky řízení, odůvodnil jím své dosavadní prodlení s ustanovením. Stejně odůvodnil i zamítavá rozhodnutí o žádostech o ustanovení zástupce pro podaní dovolání a ústavní stížnosti. To vše za situace, kdy byl stěžovatel umístěn ve věznici, hospitalizován v nemocnici s poškozením zraku a byl odkázán na pomoc vychovatele, tedy osoby bez právnického vzdělání.

Ústavní stížnost je zčásti nepřípustná a zčásti zjevně neopodstatněná.

Má-li stěžovatel za to, že v jeho věci existovaly průtahy, je nutno rozlišovat dvě situace. V prvém případě, kdy se ústavně právní ochrany domáhá účastník řízení, které v době podání ústavní stížnosti probíhalo, ale dosud nebylo ukončeno, Ústavní soud zakáže orgánu veřejné moci, aby v porušování práv a svobod stěžovatele pokračoval, shledá-li jeho ústavní stížnost důvodnou. V případě druhém, kdy je již řízení před orgánem veřejné moci v době podání ústavní stížnosti pravomocně skončeno, považuje Ústavní soud po nabytí účinnosti , kterým se mění , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, takovou ústavní stížnost za nepřípustnou podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), neboť procesními prostředky k ochraně práva narušeného v již skončeném právním řízení (včetně řízení soudního) neodůvodněnými průtahy jsou v důsledku přijetí citované právní úpravy uplatnění nároku na náhradu škody v předběžném projednání, respektive žaloba v případě neposkytnutí náhrady ve lhůtě 6 měsíců (je-li nárok uplatňován vůči státu), a žaloba (je-li nárok na náhradu škody uplatňován vůči územnímu celku, či jde-li o uplatnění nároku na zadostiučinění), jakož i všechny procesní prostředky uplatnitelné v občanskoprávním řízení takovou žalobou zahájeném (srov. odst. 21. nálezu,

sp. zn.

, dostupný na http://nalus.usoud.cz). Vzhledem k tomu, že řízení je již pravomocně skončeno, je ústavní stížnost v části, v níž stěžovatel poukazuje na délku řízení, nepřípustná.

Skutečnost, že okresní soud nejprve zastavil řízení ve stěžovatelově věci a teprve poté rozhodl o návrhu na ustanovení zástupce, není za daných podmínek způsobilá zasáhnout do stěžovatelových ústavně zaručených práv, a nedává tak prostor pro zásah Ústavního soudu v podobě kasace napadených usnesení; v ostatním odkazuje Ústavní soud na odůvodnění napadených rozhodnutí. Maje je za správná a úplná, nepovažuje za potřebné cokoli k nim dodávat. V této části je proto ústavní stížnost zjevně neopodstatněná.

Z výše vyložených důvodů odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost podle ustanovení a odst. 2 písm. a) .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. července 2008

Miloslav Výborný, v. r.

předseda senátu