Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1321/08

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. D., zastoupeného JUDr. Vladimírem Ježkem, advokátem se sídlem Ostrava, Dvořákova 26, proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 6. 2007, čj. - 12, usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 7. 2007, čj. - 20, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 2. 2008, čj. - 49, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 2. 2008, čj. - 52, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včasnou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 6. 2007, čj. - 12, kterým mu nebylo přiznáno osvobození od placení soudních poplatků, a usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 7. 2007, čj. - 20, kterým byl zamítnut jeho návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. Navrhl rovněž zrušení shora označených usnesení Krajského soudu v Ostravě, jako soudu odvolacího, jimiž obě usnesení okresního soudu potvrdil. Stěžovatel tvrdí, že těmito rozhodnutími obecných soudů bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, zakotvené v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dále právo na přístup k soudu, zakotvené v d.

Z obsahu spisu sp. zn. Okresního soudu v Ostravě (dále jen "okresní soud") Ústavní soud zjistil, že stěžovatel zaslal, dne 15. 4. 2007, uvedenému soudu podání, v němž požadoval ustanovení právního zástupce pro zastupování v šesti kauzách a zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků. Okresní soud mu poté zaslal výzvu k úpravě podání s tím, aby označil žalovanou stranu a uvedl skutečnosti rozhodné pro posouzení žádosti. Stěžovatel totiž uvedl, že hodlá vymáhat nemajetkovou újmu, způsobenou mu v šesti kauzách, v podání napsal spisové značky celkem sedmi soudních řízení, aniž uvedl, u kterého soudu jsou či byla vedena.

Stěžovatel požadavkům okresního soudu, uvedeným ve výzvě, nevyhověl, a proto okresní soud usnesením ze dne 6. 6. 2007, čj. - 12, stěžovateli osvobození od soudních poplatků nepřiznal a jeho návrh na ustanovení zástupce pro řízení zamítl. Po odvolání stěžovatele, Krajský soud v Ostravě usnesení okresního soudu potvrdil. Odvolací soud poukázal na ustanovení , 2 a a uzavřel, že předpokladem pro osvobození od soudních poplatků jsou, podle , kumulativně jednak poměry účastníka a jednak splnění podmínky, že nejde zřejmě o bezúspěšné uplatňování práva. V daném případě se okresní soud správně a v souladu s zabýval osobními, majetkovými a jinými poměry stěžovatele, z nichž bylo možno učinit pouze závěry, ke kterým okresní soud dospěl.

Dalším usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 7. 2007, čj. - 20, byl zamítnut návrh stěžovatele na ustanovení zástupce z řad advokátů, doručený soudu dne 11. 6. 2007. V odůvodnění uvedl, že již usnesením ze dne 6. 6. 2007 (viz shora) stěžovateli nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce. Dne 11. 6. 2007 stěžovatel soudu doručil druhé podání, v němž své podání "rozšířil o další dvě kauzy (uvedl dvě spisové značky) a žádal ustanovení advokáta". Ani toto podání, jímž stěžovatel "rozšířil" své podání ze dne 18. 4. 2007, o kterém již bylo rozhodnuto, nebylo úplné a určité, a jeho vady, přes výzvu soudu, stěžovatel neodstranil. I toto usnesení Krajský soud v odvolacím řízení potvrdil.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Stěžovatel v ústavní stížnosti napadl procesní postup soudů obou stupňů, polemizuje s jejich právními závěry a tvrdí, že podmínky pro ustanovení zástupce pro řízení a osvobození od soudních poplatků splnil. Takto pojatá ústavní stížnost staví Ústavní soud do pozice další přezkumné instance v systému obecného soudnictví, která mu však nepřísluší s ohledem na ustanovení y ČR.

Ústavní soud se již ve více případech zabýval důvodností nároků na osvobození od soudních poplatků. Zásadně stojí na stanovisku, že rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro takové osvobození, spadá výhradně do rozhodovací sféry obecných soudů (viz např. usnesení

sp. zn.

). Současně však v řadě rozhodnutí připouští, že nesprávná aplikace podústavního práva obecnými soudy může mít za následek porušení základních práv a svobod, a to tam, kde jde o svévolný výklad, např. nerespektování kogentní normy, anebo o interpretaci, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. O takový případ se v přezkoumávané věci nejedná.

Obecné soudy poskytly stěžovateli dostatek možností předložit požadované dokumenty a doložit skutečnosti, nezbytné pro jejich rozhodnutí podle a . Pokud stěžovatel jejich požadavky nesplnil, rozhodly v souladu se shora označenými ustanoveními . Své závěry logicky a ústavně konformním způsobem odůvodnily, takže ve zkoumané věci Ústavní soud žádné porušení základních práv stěžovatele nezjistil.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl senát I. Ústavního soudu k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, pro odmítnutí ústavní stížnosti, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, jako návrhu zjevně neopodstatněného.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. července 2008

Ivana Janů

předsedkyně I. senátu Ústavního soudu