Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
59177.html
HTML · 0 B
No categories available
IV.ÚS 938/08
Ústavní soud rozhodl dne 7. července 2008 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti společnosti ARTA, s. r. o., se sídlem Vodičkova 5, 120 00 Praha 2, zastoupené JUDr. Šafránkovou Jaroslavou, advokátkou, AK se sídlem Mezibranská 19, 110 00 Praha 1 proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2008 č. j. 35 Co 454/2007 -167 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 6. 2007 sp.zn. 18 C 136/2003 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ve včas podané ústavní stížnosti, která i jinak splňuje náležitosti ústavní stížnosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu zákon o Ústavním soudu "), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozsudků obecných soudů s tím, že jimi bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle článku 36 Listiny základních práv a svobo d. Stěžovatel vytýká Městskému soudu v Praze nesprávnou aplikaci hmotného práva, a to především v ustanovení § 33 odst. 2 občanského zákoníku .
II.
Ústavní soud ve své ustálené rozhodovací činnosti zcela jasně vymezil princip sebeomezení vyplývající ze skutečnosti, že není součástí soustavy obecných soudů. Připomíná, že jako orgán ochrany ústavnosti není běžnou instancí v systému obecného soudnictví. Proto mu nepřísluší zasahovat do ústavně vymezené pravomoci jiných státních orgánů, pokud jejich činností nedošlo k zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod, a to i v případě, že by na konkrétní podobu ochrany práv zakotvených v podústavních předpisech měl jiný názor. Ústavní soud dále ve své rozhodovací praxi vyložil, za jakých podmínek má nesprávná aplikace či interpretace jednoduchého práva za následek porušení základních práv a svobod.
III.
V daném případě Ústavní soud porušení ústavně zaručených práv stěžovatele neshledal.
Nalézací i odvolací soud dostatečně zjistily skutkový stav, posoudily provedené důkazy a dle zásady volného hodnocení důkazů jim přisoudily příslušnou důkazní sílu. Na zjištěný stav pak aplikovaly příslušná zákonná ustanovení, jež náležitě vyložily, přičemž tento svůj postup osvětlily v odůvodnění svého rozhodnutí, které tak nelze označit za arbitrární, nadmíru formalistické či extrémně vybočující z obecně uznávaných pravidel logického usuzování. Ústavní soud proto neshledal porušení stěžovatelových ústavně zaručených práv.
IV.
S ohledem na výše uvedené odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu , a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. července 2008
Michaela Židlická, v. r.
předsedkyně senátu