Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1456/08

Ústavní soud rozhodl dne 30. června 2008 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného ve věci ústavní stížnosti JUDr. M.Z., zastoupeného Mgr. Josefem Bartusekem, advokátem, Advokátní kancelář se sídlem v Ostravě, tř. 28. října 108, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 4. 2008 sp. zn. a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 3. 2008 sp. zn. takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Návrhem podaným k poštovní přepravě dne 11. 6. 2008 se JUDr. M. Z. (dále též "stěžovatel" případně "obhájce") domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí vydaná v řízení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů obhájci v trestním řízení podle ustanovení § 151 odst. 2 a 3 tr. řádu.

II.

Z ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti.

Dne 21. 12. 1992 byl stěžovatel opatřením Krajského soudu v Ostravě ustanoven obhájcem Mgr. P. F., od roku 1993 neznámého pobytu, stíhanému jako uprchlý. Trestní řízení bylo ukončeno rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 5. 2007. Odměnu a náhrady za právní služby a vykonané úkony obhájce vyúčtoval Krajskému soudu v Ostravě návrhem ze dne 14. 11. 2007. V návrhu požadoval zvýšení sazby odměny na trojnásobek s odůvodněním, že se jednalo o mimořádnou náročnost, neboť trestní řízení trvalo dlouhou dobu.

Dne 4. 3. 2008 vyšší soudní úřednice Krajského soudu v Ostravě rozhodla o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů obhájci ve výši celkem 310 037,- Kč, vyčíslila přeplatek na poskytnuté záloze (500 000,- Kč) ve výši 189 963,- Kč (výrok I.) a návrh obhájce co do zbytku nepřiznaného nároku zamítla (výrok II.).

Stížnost obhájce proti výše uvedenému rozhodnutí ze dne 4. 3. 2008 Vrchní soud v Olomouci dne 22. 4. 2008 zamítl jako nedůvodnou.

III.

Stěžovatel v odůvodnění ústavní stížnosti popsal dosavadní průběh řízení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů obhájci a vyjádřil nesouhlas s právními závěry Vrchního soudu v Olomouci, které považoval za vnitřně rozporné. Tvrdil, že nesprávným rozhodnutím jmenovaného soudu bylo porušeno základní právo na přiznání přiměřené (a právním předpisem stanovené) odměny a náhrad ustanovenému obhájci, které je součástí základního práva na spravedlivý proces dle článku 36 odst. 1d (dále jen "") a také souvisí se základním právem na právní pomoc ve smyslu y.

IV.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je třeba jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnout z následujících důvodů.

Stěžovatel se dovolával práva na spravedlivý proces zaručeného v y, jehož relevantní ustanovení zní: "Každý se může stanoveným postupem domáhat svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.".

Ústavní soud úvodem připomíná, že principy spravedlivého procesu zakotvené v a násl.y a též i v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), lze aplikovat i na rozhodování o nákladech řízení, resp. odměně a náhradě hotových výdajů ustanovenému obhájci. Současně však je třeba mít na zřeteli, že pokud jde o posouzení podmínek přiznání odměny a náhrady či jejich konkrétní výši, není úkolem Ústavního soudu jednat jako soud třetí instance ve vztahu k rozhodnutím přijatým obecnými soudy. Je úlohou obecných soudů interpretovat a aplikovat pro jejich rozhodnutí relevantní pravidla procesní a hmotněprávní povahy.

Jak bylo již výše naznačeno, Ústavní soud není povolán přezkoumávat, zda obecné soudy ze zjištěných skutečností vyvodily nesprávné právní závěry - s výjimkou případů, což ale projednávaná věc není, kdy dospěje k závěru, že takové omyly mohly porušit ústavně zaručená práva či svobody [srov. např. nález

, Sb.n.u., sv. 8, str. 149 (161)]. Tomu odpovídá i dosavadní judikatura Ústavního soudu, podle níž není jeho úkolem nahrazovat právní posouzení věci učiněné obecnými soudy, svým vlastním [nález

, Sb.n.u., sv.1, str. 41 (45-46)]. Dle přesvědčení Ústavního soudu obecné soudy při rozhodování o návrhu obhájce na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů postupovaly v souladu s ústavními principy spravedlivého procesu ve smyslu Úmluvy, resp. a násl.y. Rozhodnutí obou obecných soudů také v dostatečné míře uvádějí důvody, na nichž jsou založena.

Protože postup obecných soudů vedoucí k vydání napadených rozhodnutí nelze označit za svévolný, nepřiměřený či jinak se spravedlnosti příčící, nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů jako zjevně neopodstatněný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 30. června 2008

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu