Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1165/08

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. Y. K. zastoupeného JUDr. Irenou Helmovou, advokátkou se sídlem Praha 5, nám. Kinských 7, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2008, čj. - 147, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou řádně a včas stěžovatel navrhl zrušení shora označeného usnesení Nejvyššího soudu, kterým odmítl jeho dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 7. 2007, čj. - 98, jako nepřípustné. Zmíněným rozsudkem Vrchního soudu v Praze byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2006, čj. - 74, kterým tento soud ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz. Stěžovatel nesouhlasí se závěrem Nejvyššího soudu, podle kterého výklad posuzované právní otázky ("Dohody o převodu společnosti Pavouk Praha, s. r. o. - smlouva o převodu obchodních podílů") postrádá potřebný judikatorní obsah a je právně významný jen pro projednávanou věc. Stěžovatel se domnívá, že v tomto případě Nejvyšší soud zvolil takový výklad otázky zásadního právního významu, který vybočuje z postulátů zakotvených v hlavě páté d.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud konstatuje, že představuje soudní orgán ochrany ústavnosti ( y ČR). Není obecným soudem dalšího stupně a není součástí systému obecných soudů, jimž není ani instančně nadřazen. Úkolem Ústavního soudu je kontrola rozhodovací činnosti obecných soudů, ovšem pouze za situace, pokud svými rozhodnutími zasahují do ústavně zaručených základních práv a svobod jednotlivce.

Tvrzení stěžovatele, že Nejvyšší soud, jako soud dovolací, porušil jeho základní práva tím, že se "dostatečně nevypořádal s odůvodněním, že výklad Dohody o převodu společnosti Pavouk Praha, s. r. o., postrádá potřebný "judikatorní přesah", není na místě, protože zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu potřebné odůvodnění obsahuje. V této souvislosti tedy není relevantní stěžovatelův odkaz na rozhodnutí Ústavního soudu

sp. zn.

a

sp. zn.

. Usnesení dovolacího soudu je dostatečně, racionálně přesvědčivým a logicky věcně odpovídajícím způsobem odůvodněno. Stěžovatel na podporu svého tvrzení o protiústavnosti napadeného rozhodnutí nepřinesl žádné relevantní právní námitky. Ústavní soud ve věci neshledal nic, co by ji posouvalo do ústavněprávní roviny.

Ústavní soud připomíná, že , č. , rozeznává, v , jako zvláštní kategorii návrhů, návrhy zjevně neopodstatněné. Zákon tímto ustanovením dává Ústavnímu soudu, v zájmu racionality a efektivity jeho řízení, pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. Pokud informace zjištěné uvedeným postupem vedou Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, ústavní stížnost bude bez dalšího odmítnuta. Ústavní soud jen pro pořádek upozorňuje, že jde v této fázi o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nedostává charakter řízení kontradiktorního.

Ústavní soud tedy dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Proto mu nezbylo než podanou stížnost odmítnout podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. června 2008

Ivana Janů

předsedkyně I. senátu Ústavního soudu