Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 403/08

Ústavní soud rozhodl dne 12. června 2008 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. M. N. a 2. T. N., obou zastoupených JUDr. Janou Graňákovou, advokátkou v Českém Těšíně, Štefánikova 10, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2007 č. j. -87, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, a to ve výroku, kterým Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o vypořádání dědictví. Tímto výrokem odvolacího soudu mělo podle stěžovatelů dojít k porušení jejich ústavně zaručených práv podle , a 3d, neboť odvolací soud jim upřel právo na soudní a jinou právní ochranu a spravedlivý proces a právo na rovnost stran.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud konstatuje, že představuje soudní orgán ochrany ústavnosti (y ČR). Není součástí obecných soudů, jimž není ani instančně nadřazen. Úkolem Ústavního soudu je kontrola rozhodovací činnosti obecných soudů, ovšem pouze za situace, kdy svými rozhodnutími zasahují do ústavně zaručených základních práv a svobod. Ústavní soud tedy není v žádném případě soudem, který by zevrubně přezkoumával rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení. Jak Ústavní soud rekapituloval svoji judikaturu, "je zásadně výlučnou doménou obecných soudů, aby ... rozhodovaly o nákladech řízení. Ústavní soud není oprávněn v detailech přezkoumávat každé jednotlivé rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení. To neplatí pouze tehdy, pokud by došlo v rozhodnutí obecného soudu k procesnímu excesu, který by neměl toliko povahu běžného porušení jednoduchého práva, jehož náprava není úkolem Ústavního soudu, nýbrž by naopak měl charakter extrémního rozporu s principy spravedlnosti" (nález

ze dne 16. února 2006, přístupný na www.judikatura.cz).

O takovýto případ se zde ovšem nejedná. Není úkolem Ústavního soudu provést superrevizi každého rozhodnutí v části týkající se nákladů řízení a ani odkaz stěžovatelů na nález Ústavního soudu sp. zn. není v dané věci relevantní, jak se patrně domnívají. Krajský soud v Ostravě využil v daném případě možnost danou mu ust. § 150 o. s. ř, podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Pozůstalé manželce (v řízení před odvolacím soudem odvolatelce) odvolací soud nepřiznal náhradu nákladů řízení s odůvodněním, že byť byla v odvolacím řízení úspěšná a náhrada nákladů odvolacího řízení by jí náležela, vzal zde v úvahu zejména skutečnost, že odvolatelka mohla skutečnosti tvrzené v odvolacím řízení uplatnit již v rámci řízení před soudem prvního stupně. Odvolací soud neshledal důvody ani pro přiznání nákladů stěžovatelům (pozůstalým synům), a to z toho důvodu, že jejich procesní stanovisko, bez ohledu na tvrzené skutečnosti a potřebu vypořádat veškerý majetek zanechaný zůstavitelem, bylo v průběhu celého řízení zamítavé. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě je dostatečně pregnantně, racionálně, přesvědčivým a logicky věcně odpovídajícím způsobem odůvodněn. Ústavnímu soudu nepřísluší ani přehodnocovat, zda jde či nejde o správný výklad citovaného ustanovení , ani posuzovat návrh na separaci nákladů. Posouzení těchto otázek přísluší výlučně soudu odvolacímu. V postupu odvolacího soudu Ústavní soud neshledal tvrzené porušení základních práv a svobod stěžovatele.

Ústavní soud proto došel k názoru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. června 2008

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu