Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 794/06

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Dagmar Lastovecké a Stanislava Balíka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. Z. M., zastoupené Mgr. Ing. Petrem Konečným, advokátem se sídlem v Olomouci, Na Střelnici 39, P.O.BOX 2, proti usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 19. 6. 2006 č. j. -41, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaného usnesení Okresního soudu v Olomouci, neboť má za to, že postupem soudu bylo porušeno její právo na soudní ochranu ve smyslu ustanovení d. Dále dle stěžovatelky došlo k porušení rovnosti účastníků v řízení před soudem ve smyslu ustanovení y, k porušení ústavních předpisů o výkonu soudní moci, o soudní ochraně práv dle y ČR a o způsobu rozhodování soudu, zejména ustanovení o vázanosti soudu zákonem při rozhodování dle y ČR.

V záhlaví citovaným usnesením byly okresním soudem zamítnuty námitky stěžovatelky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 13. 6. 2006, č.j. 122 EX 89/05 - 64.

Stěžovatelka v podané ústavní stížnosti tvrdí, že okresní soud porušil její základní právo na spravedlivý proces garantované d tím, že se nezabýval jejími výhradami proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, jež byly vyčísleny částkou 7.899,-Kč, a navíc svoje rozhodnutí ponechal bez jakéhokoliv odůvodnění. V takovém postupu stěžovatelka spatřuje i porušení ústavních předpisů o výkonu soudní moci, o soudní ochraně práv, jakož i ustanovení o vázanosti soudu zákonem při rozhodování. Proto navrhuje, aby Ústavní soud v záhlaví citované usnesení svým nálezem zrušil.

V ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že usnesením Ústavního soudu ze dne 27. 9. 2006,

sp. zn.

, byla ústavní stížnost v téže věci odmítnuta z důvodu souběžně podaného dovolání. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2006, sp. zn. , bylo řízení o dovolání zastaveno z důvodu nepřípustnosti dovolání proti rozhodnutí okresního soudu. Stěžovatelka podává ústavní stížnost opětovně a lhůtu pro její podání odvozuje od doručení usnesení Nejvyššího soudu, a to v souladu s odůvodněním shora uvedeného usnesení Ústavního soudu.

Ústavní soud tedy přezkoumal ústavní stížnost a s přihlédnutím k obsahu jejích námitek a odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Úkolem Ústavního soudu je poskytovat ochranu základních práv a svobod zakotvených vě ČR a vd. Ústavní soud není vrcholem soustavy obecných soudů, a proto nemůže vykonávat přezkumný dohled nad jejich činností, pokud postupují v souladu zejména su ČR a d. Z těchto důvodů ani skutečnost, že obecné soudy vyslovily právní názor, s nímž se stěžovatelka neztotožňuje, nezakládá sama o sobě důvod k úspěšné ústavní stížnosti (viz nález

sp. zn.

).

Po přezkoumání věci Ústavní soud konstatuje, že nezjistil žádné okolnosti, které by projednávanou věc posouvaly do ústavněprávní roviny. V řízení před Okresním soudem v Olomouci, jehož usnesení je ústavní stížností napadeno, neshledal Ústavní soud (shodně jako ve věci

sp. zn.

) porušení základních práv stěžovatelky, zakotvených v a d. Napadené usnesení je dostatečným způsobem odůvodněno, okresní soud k námitkám stěžovatelky vyložil, jakým způsobem a na základě jakých zákonných ustanovení byly náklady exekuce vyčísleny.

Ústavní soud připomíná, že mu nepřísluší posuzovat celkovou zákonnost či dokonce správnost rozhodnutí, což platí tím spíše, že se v posuzované věci jedná o rozhodnutí okresního soudu, proti němuž zákonodárce nepřipustil ani opravný prostředek. Zásah Ústavního soudu by byl namístě pouze tehdy, pokud by při aplikaci a interpretaci normy jednoduchého práva zjistil pochybení mající ústavně právní relevanci. K takovým pochybením dochází v případech konkurence norem jednoduchého práva, kdy ve věci aplikovaná norma, sledující určitý ústavně chráněný účel z pohledu proporcionality, nabyla opodstatněně přednost před jinou normou jednoduchého práva, sledující dosažení jiného ústavně chráněného účelu, v případech konkurence interpretačních alternativ, kdy jde o řešení otázky akceptace některé z několika interpretačních alternativ jedné, určité, normy jednoduchého práva, nebo v případech svévolné aplikace normy jednoduchého práva ze strany obecného soudu, jíž schází smysluplné odůvodnění, resp. propojení s jakýmkoli ústavně chráněným účelem. Projednávaná věc není pod žádný z uvedených případů podřaditelná.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl senát Ústavního soudu k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. června 2008

Jiří Nykodým

předseda senátu