Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1197/08

Ústavní soud rozhodl dne 3. června 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele MUDr. J. V., , zastoupeného Mgr. Václavem Sládkem, advokátem se sídlem Janáčkovo nábřeží 39/51, 150 00 Praha 5, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2008 č. j. -99, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. září 2006 č. j. -80 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. května 2006 č. j. -57, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k dotčení jeho ústavně zaručených základních práv a porušení ústavních kautel zakotvených v , , , d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a y ČR. To z důvodů v návrhu blíže rozvedených, upínajících se k rozhodnutím soudu prvního a druhého stupně, přičemž ve vztahu k předmětnému usnesení Nejvyššího soudu jakékoliv výhrady stěžovatel nevznesl.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Obdobně je povinen postupovat soudce zpravodaj, je-li návrh podán po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání [, odst. 2 písm. a) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak bylo zjištěno z obsahu odůvodnění v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, tento odmítl dovolání stěžovatele směřující do usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. září 2006 č. j. -80 z důvodu, že zákon dovolání proti němu nepřipouští [, , , , ve znění do novelizace provedené , v návaznosti na bod 17. části dvanácté hlavy první naposled citovaného zákona].

Jelikož toto (o ústavně souladné rozhodovací důvody opřené) rozhodnutí Nejvyššího soudu nezakládá ústavněprávní konsekvence, které konečně ani stěžovatel v žádných konkrétnostech nezmiňuje (pouze tvrdí, že mu označený soud "odepřel ochranu jeho ústavně zaručených práv"), byla ústavní stížnost v této části posouzena jako zjevně neopodstatněná.

Ohledně návrhu na zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. září 2006 č. j. -80 a jemu předcházejícího usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. května 2006 č. j. -57 promítá se potom následně popsaná procesní situace v tom, že pro výjimku uvedenou v , ve znění pozdějších předpisů, nejsou splněny náležité (ex lege předvídané) předpoklady, když k odmítnutí stěžovatelem podaného dovolání nedošlo z důvodu kvalifikace tohoto odmítnutí jako nepřípustného z důvodů závisejících na uvážení orgánu, jenž o něm rozhodoval. Z toho plyne, že v tomto rozsahu byla ústavní stížnost podána po lhůtě k tomu zákonem stanovené [, 4 , ve znění pozdějších předpisů].

Na základě uvedených důvodů bylo tudíž mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [, odst. 2 písm. a) , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. června 2008

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu