Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 20/08

Ústavní soud rozhodl v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Michaela Židlická bez přítomnosti účastníků mimo ústní jednání ve věci návrhu navrhovatele Martina Chmelíře, roz. Lízner, zastoupeného JUDr. Irenou Slavíkovou, advokátkou v Praze 2, U Kanálky 3, na zrušení § 31 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

1. Včas doručeným návrhem na obnovu řízení ve věci vedené a rozhodnuté Ústavním soudem pod

sp. zn.

se navrhovatel domáhal:

a) obnovení řízení o své ústavní stížnosti, které bylo skončeno usnesením o jejím odmítnutí pod

sp. zn.

s odkazem na , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "),

b) zrušení usnesení

sp. zn.

,

c) nového rozhodnutí o jeho ústavní stížnosti v souladu s rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva ze dne 7. 6. 2005 č. st. 64935/01, podle kterého bylo porušeno právo navrhovatele na nestranný soud podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Evropská úmluva") tím, že ve věci sp. zn. rozhodoval soudce, který měl být vyloučen pro nedostatek objektivní nestrannosti, a

d) postupem podle zrušení § 31 trestního řádu.

2. Usnesením ze dne 6. května 2008 č. j.

-15

Ústavní soud povolil obnovu řízení ve věci ústavní stížnosti navrhovatele rozhodnuté Ústavním soudem pod

sp. zn.

a usnesení Ústavního soudu č. j.

-20

ze dne 30. ledna 2001 zrušil. V odůvodnění tohoto usnesení dospěl k závěru, že napadené ustanovení § 31 trestního řádu se vztahuje na postup při rozhodování o vyloučení soudce, a proto je podmínka splněna. Návrh na zrušení § 31 trestního řádu je spojen s návrhem na obnovu řízení, který se opírá o rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 7. 6. 2005 č. st. 64935/01, ve kterém je konstatováno porušení práva navrhovatele na nestranný soud podle čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy. K tomuto porušení podle citovaného rozsudku došlo tím, že ve věci sp. zn. rozhodoval soudce, který měl být vyloučen pro nedostatek objektivní nestrannosti. Proto bylo rozhodnuto, že tento návrh bude posouzen Ústavním soudem samostatně v dalším řízení postupem pro řízení o zrušení zákonů nebo jiných právních předpisů, neboť na základě výše uvedeného je navrhovatel oprávněn takový návrh podat v souladu s .

3. Rozhodnutím pléna Ústavního soudu sp. zn. Org. 21/08 ze dne 6. května 2008 rozhodlo plénum Ústavního soudu o tom, že si na základě vyhrazuje rovněž rozhodování ve věcech podle i v případech, se kterými počítá , a to s platností od 1. června 2008. Proto rozhodnutí v této věci spadá do působnosti pléna Ústavního soudu.

4. Ústavní soud posoudil návrh na zrušení § 31 trestního řádu, který není v návrhu na obnovu řízení blíže odůvodněn. Je však nepochybné, že podmínka v tomto případě splněna je (viz sub 2); Ústavní soud zastává názor, že o návrhu podle je třeba rozhodnout dříve, než bude případně rozhodováno podle tohoto zákona, neboť v novém řízení o ústavní stížnosti by již měly být odstraněny všechny překážky, které by mohly bránit jeho případnému meritornímu rozhodnutí, tzn. nejen původní nález, popř. usnesení Ústavního soudu, nýbrž i případné neústavní právní předpisy nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem návrhu na obnovu řízení, jestliže podle tvrzení navrhovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.

5. Znění napadeného ustanovení trestního řádu, které bylo použito v trestním řízení proti navrhovateli a které platí beze změny i v současnosti, je následující:

§ 31

(1) O vyloučení z důvodů uvedených v § 30 rozhodne orgán, kterého se tyto důvody týkají, a to i bez návrhu. O vyloučení soudce nebo přísedícího, pokud rozhodují v senátě, rozhodne tento senát.

(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.

(3) O stížnosti rozhodne orgán bezprostředně nadřízený orgánu, jenž napadené rozhodnutí vydal.

6. Navrhovatel nijak svůj návrh na zrušení tohoto ustanovení neodůvodnil. Stejně tak nerozlišuje mezi jednotlivými obsahovými složkami § 31 trestního řádu; zejména není jasné, v čem by mohla spočívat neústavnost odstavců 2 a 3 předmětného ustanovení. Ani z rozsudku Evropského soudu pro lidská práva nevyplývá, že by tento soud opřel své rozhodnutí právě o pochybnosti o obsahu tohoto ustanovení. Toto ustanovení procesně zajišťuje dodržení pravidel rozhodování o podjatosti orgánů činných v trestním řízení včetně procesních záruk práva na zákonného soudce. V případě rozhodování trestní věci v senátě je stanoveno, že o podjatosti některého ze svých členů rozhoduje tento senát. Protože je současně zaručeno, že proti rozhodnutí senátu je přípustná stížnost, o které rozhoduje soud vyššího stupně (§ 31 odst. 3 tr. ř.), nelze mít o ústavnosti tohoto napadeného ustanovení pochybnosti, je-li toto ustanovení vykládáno ústavně konformním způsobem. Objektivita řízení a zásady spravedlivého procesu jsou zajištěny tím, že nejen ohledně námitky podjatosti, nýbrž i ve věci samé, pro niž je vedeno trestní řízení, lze podat opravný prostředek k nadřízenému orgánu, v daném případě k Nejvyššímu soudu. Této možnosti mohl navrhovatel využít a napadené ustanovení trestního řádu mu v tom nekladlo žádnou překážku. Proti případnému neústavnímu postupu, který by zbavoval stěžovatele jeho práva bránit se proti nezákonnému složení soudu a porušoval jeho právo na zákonného soudce ve smyslu d, lze využít ústavní stížnosti. Této možnosti stěžovatel také využil, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2000 sp. zn. , kterým byla jeho stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 12. 1999 sp. zn. zamítnuta, když pro tvrzený intimní vztah stěžovatele s předsedou senátu odvolacího soudu nebyly shledány žádné důkazy. V dané věci dospěl proto Ústavní soud k závěru, že návrh je sice přípustný s ohledem na vyčerpání prostředků, které zákon stěžovateli poskytoval, je však zjevně neopodstatněný. Proto byl podle odmítnut s tím, že ve věci bylo na základě Rozhodnutí pléna Ústavního soudu sp. zn. Org. 21/08 ze dne 6. května 2008 rozhodováno plénem Ústavního soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. června 2008

Pavel Rychetský

předseda Ústavního soudu