Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1000/08

Ústavní soud rozhodl dne 3. června 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele V. D., zastoupeného Mgr. Martinem Sadílkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Štěpánská 39, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2008 č. j. -299, rozsudkům Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 2. 2006 č. j. -274 a Okresního soudu v Trutnově ze dne 17. 6. 2004 č. j. -219, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v d. Uvedl, že žalobě na zaplacení částky 713.000,- Kč nebylo vyhověno s poukazem na to, že uplatněný nárok byl promlčen, přičemž s určením počátku běhu promlčecí lhůty soudem nemůže souhlasit. Poukázal na okolnosti, za nichž investoval do nemovitosti, jíž si pronajal na základě nájemní smlouvy, i na uplatněný restituční nárok k ní, když o této skutečnosti nebyl až do 10. 4. 1995 informován. Pokud o době poskytnutí informace o uplatněné restituci svědci svědčili tak, že k této došlo v lednu 1995, pak jde o svědectví nesprávně hodnocená - proto navrhoval výslech svědkyně S., přičemž návrhu vyhověno nebylo. Proti rozsudku soudu II. stupně podal dovolání, které však Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku [ , odst. 3 a 4 , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. V odůvodnění svého rozhodnutí s poukazem na znění , odst. 3 a , c) pak vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč stěžovatelem uplatněné důvody, zpochybňující počátek běhu dvouleté subjektivní promlčecí doby pro uplatnění jeho nároku, nebyly způsobilé založit přípustnost dovolání a proč je právě pro nepřípustnost odmítl. Na odůvodnění rozhodnutí lze v dalším odkázat.

Pro uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Pokud jde o návrh napadající rozhodnutí soudu I. a II. stupně, v tomto rozsahu je stížnost podána po lhůtě k tomu stanovené - dovolání nebylo odmítnuto tak, jak to má na mysli výše citovaného , a proto pro počátek běhu lhůty k podání ústavní stížnosti nelze vycházet ze dne doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu o nepřípustnosti dovolání, tj. o nepřípustnosti stěžovatelem uplatněného procesního prostředku k ochraně jeho práva, nýbrž od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně tvrzeného práva poskytuje. Proto byl zde dán důvod k odmítnutí návrhu dle , ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. června 2008

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu